Astronomie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vztah astronomie k dalším vědám: k religionistice |
→Nová doba: ==Čínská astronomie== podle úvodu anglického článku |
||
Řádek 27:
V letech [[1905]]–[[1915]] napsal [[Albert Einstein]] [[teorie relativity|teorii relativity]] – speciální, ve které zavedl konečnou rychlost světla a obecnou relativitu o gravitaci, čase a prostoru ve velkých rozměrech. Na začátku [[20. století]] vznikla [[kvantová teorie]] o chování [[Elementární částice|elementárních částic]].
==Čínská astronomie==
[[File:Dunhuang star map.jpg|thumb|200px| Tunchuangova mapa z doby dynastie Tang - Oblast severního pólu. Patrně z doby císaře Džungzunga (705–710). Souhvězdí tří škol je odlišena barvami pro jednotlivé astronomy: bílou Wu-Šian (Wu Xian), černou Kan-Te(Gan De) a žlutou Ši-Šen (Shi Shen). Celkem mapy obsahovaly 1 300 hvězd.]]
Čínská astronomie má velice dlouhou historii a dějepisci považují Číňany za "nejdůslednější a nejpřesnější pozorovatele nebeských jevů na světě před Araby."<ref>Needham, Volume 3, p.171</ref>
Jména hvězd později rozdělili do 28 kategorií ("panství", [říší?]) v dobách dynastie Šang (Shang) v čínské [[doba bronzová|době bronzové]] a zřejmě se zformovaly za vlády Wu-Tinga (Wu Ding) (1339-1281 př.n.l.).<ref>Needham, Volume 3, p.242</ref>
Podrobné záznamy astrologických pozorování započaly v éře válek kolem 4. století př.n.l. a vzkvétaly dále od období dynastie Chan. Čínská astronomie byla rovníková soustředěná na podrobná pozorování hvězd z okolí pólu a byla založená na jiných principech než převládaly v západoevropské astronomie , kde východ a západ slunce zodiakálních souhvězdí tvořil základní ekliptický rámec.<ref>Needham, Volume 3, p.172-3</ref>
Některé prvky indické astronomie se dostaly do Číny při expanzi [[Budhismus|budhismu]] po dynastii Chan (25–220 n.l.), ale nejpodrobnější vtělení indické astronomie Nastalo za dynastie Tchang (Tang, 618-907), kdy mnozí indičtí astronomové přesídlili do čínského hlavního města a čínští učenci, jako velký tantrický budhistický mnich a matematik Ji-Šing (Yi Xing) propracoval její systém. Astronomie islámského středověku úzce spolupracovala se svými čínskými kolegy během dynastie Juan (Yuan) a po období poměrného ústupu za dynastie Ming astronomie ožila podněty západní kosmologie a techniky po vzniku jezuitských misií. Dalekohled byl zaveden v 17. století. V roce 1669 byla pekingská observatoř přestavěna pod vedením [[Ferdinand Verbiest|Ferdinanda Verbiesta]]. Dnešní Čína pokračuje v astronomických aktivitách s mnoha hvězdárnami a vlastním vesmírným programem.
{{překlad|en|Chinese astronomy|607360323}}
== Části astronomie ==
| |||