Komory: Porovnání verzí

{{Infobox stát|

| genitiv = Komor

| náboženství = [[sunnité]] [[Muslim|muslimovémuslim]]ové 98%, [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 2%

'''Komory''', oficiálně '''Komorský svaz''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Union des Comores'', [[arabština|arabsky]] اتحاد القمر ), (do roku [[2002]] '''Islámská federativní republika Komory''') je ostrovní [[federace|federativní]] [[republika]] v [[Indický oceán|Indickém oceáně]], ležící na severním konci [[Mosambický průliv|Mosambického průlivu]] mezi [[Mosambik]]em a [[Madagaskar]]em nedaleko pobřeží [[Východní Afrika|východní Afriky]]. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů [[Sopka|vulkanických]] [[Komorské ostrovy|Komorských ostrovů]], jimiž jsou [[Ngazidja]], [[Nzwani]] a [[Mwali]] (známější pod francouzskými názvy ''[[Grande Comore]]'', ''[[Anjouan]]'' resp. ''[[Mohéli]]''). Součástí státu není čtvrtý ostrov [[Mahoré]] (''[[Mayotte]]''), jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v [[referendum|referendech]] konaných v letech [[1974]] a [[1976]] opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s [[Francie|Francií]]. Po konání referend se otázka Mayotté dostala do pozadí, vláda dala přednost řešení naléhavějších otázek jako vytvoření životaschopné ekonomiky. Obyvatelé Mayotté začali maximálně využívat svého svazku s Francií a v období 80. a 90. let nahradila Francie Jihoafrickou republiku ve svém významu pro ekonomiku a politický život ostrova . Název ostrovů pochází z arabského ''„al-qamar“'', znamenajícího „[[měsíc]]“ nebo „bělost“. Pojmem al Qamar ale původně arabští geografové označovali Madagaskar. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky. Na vlajce jsou dále 4 hvězdy symbolizující 4 ostrovy souostroví a jména Alláh a Mohamed.

Úředními jazyky jsou [[komorština]] (Shikomor, [[bantuský jazyk]]), [[arabština]] a [[francouzština]]. Komory jsou členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Africká unie|Africké unie]], [[Frankofonie]], [[Organizace islámské konference]], [[Arabská liga|Arabské ligy]] a [[Komise Indického oceánu]] a dalších mezinárodních organizací.

Roku [[1505]] na ostrovy dorazili první Evropané, když Portugalci přistáli na ostrově Njazidja. Poprvé se v evropských mapách zmiňují Komory v roce [[1527]]. Soutěžení o podíl na evropském trhu způsobil mezi sultanáty válečné spory, které trvaly až do příchodu Francouzů. Nejvýznamnější komoditou se od 17. století stávají otroci. Obchod s otroky se dynamicky rozvíjel a v polovině 19. století už otroci tvořili 40% obyvatelstva. Společnost byla rozdělena na tři vrstvy: vládnoucí arabskou vrstvu Sultánů a jejich rodin, střední vrstvou prostých obyvatel a otroky.

V roce [[1946]] se Komory staly zámořským departementem Francie. Do roku [[1952]] se oprostily od politických vazeb na Madagaskar a vytvořily si vlastní celní systém. V roce [[1958]] se konalo referendum o zrušení svazku s Francií. Obyvatelé se drtivou většinou vyjádřili pro to aby Komory zůstaly součástí Francie.

Politický život začal nabývat na významu po roce [[1961]], kdy Francie udělila Komorám autonomii ve vnitřních záležitostech. Politika byla ovládána bohatými profrancouzskými elitami, zpravidla potomky předkoloniálních sultánských rodin. Nejvlivnějšími stranami byly vládní Zelená strana (Parti Vert, pozdější Union Démocratique des Comores/Demokratický svaz Komor – UDC) a opoziční Bílá strana (Parti Blanc, pozdější Rassemblement Démocratique du Peuple Comorien/Demokratické shromáždění komorského lidu – RDPC). Nejvlivnějším politikem byl [[Saíd Mohamed Šejk]], předseda Zelené strany a předseda vládní rady. Opozice se snažila prosadit pozemkovou reformu a změnu jednostranného zaměření komorského exportu. <br />

Počátkem 70. let se stále více aktivizovala část komorské veřejnosti, především studentů, a začala požadovat úplnou nezávislost na Francii. UDC i RDPC začaly vnímat nezávislost jako „politováníhodnou nutnost“. V roce [[1974]] proběhlo referendum na téma nezávislosti, která byla podpořena na třech ze čtyř hlavních ostrovů, s výjimkou Mayotte, který se vyslovil pro pokračování svazku s Francií a bylo jejím zámořským teritoriem (od roku 2011 je 101. departamentem Francie). O rok později byla parlamentem nezávislost tří ostrovů jednostranně vyhlášena. <br />

Další vývoj byl velmi složitý a nepřehledný a především chronicky nestabilní. Vláda se měnila následkem převratů, útoků žoldáckých oddílů i francouzské intervence. Země se rychle stala značně závislou na zahraniční pomoci. V roce 1997 ostrovy [[Anjouan]] a [[Mohéli]] vyhlásily nezávislost. Následně probíhaly pokusy jednotek z [[Grande Comore]] o invazi na Anjouan a další převraty na Grande Comore i na Anjouanu. <br />

Komory jsou pluralitní [[federace|federativní]] [[prezident]]skou [[republika|republikou]]. Federace se skládá ze 3 [[autonomie|autonomních]] ostrovů ([[Grande Comore]], [[Mohéli]] a [[Anjouan]]), s výrazným stupněm [[autonomie]]. Hlavou státu i vlády je [[prezident]]. Funkce předsedy vlády byla zrušena. <br />

Souostroví Komory se skládá ze 4 hlavních ostrovů na severní straně [[Mosambický průliv|Mosambického průlivu]]. Leží mezi [[Madagaskar]]em a [[Mosambik]]em. Přestože se pro ně používají oficiální svahilské názvy (Ngazidja, Mwali, Nzwani a Mahoré), známější jsou pod francouzskými jmény z koloniálního období (Grande Comore, Mohéli, Anjouan a Mayotte). Plocha souše souostroví (i s Mahoré) je 2236 &nbsp;km². Hlavní město [[Moroni]] (od r. [[1962]]) leží na ostrově Njazidja.

Největší a nejmladší z ostrovů je [[Ngazidja]] (1146 &nbsp;km²), který vznikl vulkanickou činností. Na ostrově tvoří výrazný topografický prvek dvě [[sopka|sopky]] – na severu ostrova La Grille (1000m) a na jihu, nejvyšší bod celého souostroví Kartala (2361m), která naposledy vybuchla v roce [[1977]]. Na jejím úbočí je poslední zbytek deštného pralesa, který kdysi pokrýval celé Komory. Půda na ostrově je kamenitá a je tvořená pouze nízkou vrstvou, proto špatně zadržuje vodu. Njazidja nemá pobřeží příliš vhodné pro přístavy.

Druhý největší ostrov [[Nzwani]] (424 &nbsp;km²) má tvar trojúhelníku. Má charakteristický tvar díky hoře Mtingui (1575m) ze které vychází tři pásy pohoří Sima, Nioumakele a Jimilime. Nzwali má větší vrstvu půdy než Njazidja, která je však hodně narušená přemírou kultivace. Hlavní město a současné hlavní přístav ostrova je město [[Mutsamudu]].

Nejmenší z celého souostroví je [[Mwali]] (290 &nbsp;km²). Jeho středem prochází pohoří s maximální výškou 860m. Hlavní město Mwali je [[Fomboni]].

Geograficky náleží do Komor i [[Mahoré]]. Je to nejstarší ostrov a s rozlohou 375 &nbsp;km² i druhý nejmenší ze souostroví. Nejvyšším bodem je Benara (660m). V některých místech má ostrov bohatou vrstvu erodované sopečné půdy. Je obklopen korálovými útesy díky kterým je vhodným kotvištěm a lovištěm ryb. Hlavní město [[Dzaoudzi]] leží na ostrůvku [[Pamanzi]] u východního pobřeží ostrova se kterým je spojen silnicí vedenou po hrázi.