Bratislavský hrad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
NKP větou, jiný obr. do IB |
+ref |
||
Řádek 49:
Další nárůst osídlování nastal v [[Laténská kultura|laténské době]] v době rozkvětu [[Keltové|keltské]] civilizace, jejímž pozůstatkem jsou stopy důležitého [[Bratislavské oppidum|oppida]] na území dnešního města. Dokladem toho jsou nálezy laténských objektů, jakož i kolekce keltských mincí typu [[Biatec]].<ref name="Hrad03">{{Citace monografie| příjmení = Štefanovičová|jméno=T. |titul=Bratislavský hrad v 9. – 12. storočí|místo=Bratislava|vydavatel=Obzor|rok=1975| strany=13}}</ref>
Při výzkumných pracích v letech 1965–1966<ref name="GCZ-292">{{Citace monografie
Při výzkumných pracích v letech 1965–1966 se při prohledávání základů zaniklých sakrálních staveb z 9. a 11. století na východní terase hradu objevil poměrně početný stavební materiál pocházející z římských dob - opracované kameny, fragmenty nápisů a zbytky cihel označených kolky XIV. římské legie. Množství tohoto materiálu se sekundárně použilo při výstavbě pozdějších objektů.▼
| příjmení = kolektiv autorů
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Guide to Czechoslovakia
| vydavatel = STN
| místo = Praha
| rok = 1965
| počet stran =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 292
| jazyk = angličtina
▲
Uvedené nálezy dokazují přítomnost římského etnika na hradní akropoli v období 2. - 3. století. Vycházeje z historických daností není pochyb o významu hradní vyvýšeniny a jejím využití v římské době. Je jisté, že to bylo ze strategického hlediska výjimečné místo a pro umístění vojenské posádky (původní stavby byly pravděpodobně součástí vojenské stanice) mělo nesmírný význam, zejména v období římsko-germánských vojenských kontaktů (např. [[Markomanské války|markomanských válek]]).
| |||