Jacques-Louis David: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 80.188.221.146 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
m →‎Život: fixlink
Řádek 18:
 
== Život ==
Jacques-Louis David se narodil v Paříži 30.srpna [[1748]]<ref name="JLD">Největší malíři, Život, Inspirace, Dílo:Jacques-Louis David</ref>, v rodině zámožného kupce Louise Maurice Davida a Marie Genévive Davidové. V roce [[1757]] mu při souboji zemřel otec, a proto se o něj staral attický malíř a zástupce tzv. neopoussinismu [[Joseph Maria Vien]]. Na konzervatoři se mladý David intenzivně zajímal o klasické [[kresba|kreslení]]. Maloval svoje první skici a studie. Přátelil se s filozofem a literárním historikem [[Michel-Jean Sedaine|Michelem Jeanem Sedainem]]. David u něj bydlel od roku [[1768]]. V roce [[1770]] se pokusil získat římskou cenu, ale prohrál. Cenu se mu podařilo získat až v roce [[1774]] a v očekávání odjel do [[Itálie]]. [[Řím]] ho doslova nadchnul. Strávil zde šest let a za tu dobu namaloval mnoho vynikajících skic podle soch a podle italských maleb, zvláště bolognských. V roce [[1779]] navštívil [[Pompeje]] a [[Herkulaneum]].<ref name="JLD"/> Zde ho nadchla [[Starověk|antika]] a právě ta rozhodla o jeho budoucnosti. Uchvátily ho také obrazy tehdy slavného Skota [[Gavin Hamilton|Gavina Hamiltona]]. V roce [[1781]] se vrátil do [[Paříž]]e a na salonu vystavil obraz ''[[Belisar]] prosící o almužnu'' a ''Patroklův pohřeb'' (Les funérailles de Patrocle). Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a už v roce [[1783]] byl přijat do Akademie.<ref name="JLD"/>
 
Jacques-Louis David se narodil v Paříži 30.srpna [[1748]]<ref name="JLD">Největší malíři, Život, Inspirace, Dílo:Jacques-Louis David</ref>, v rodině zámožného kupce Louise Maurice Davida a Marie Genévive Davidové. V roce [[1757]] mu při souboji zemřel otec, a proto se o něj staral attický malíř a zástupce tzv. neopoussinismu [[Joseph Maria Vien]]. Na konzervatoři se mladý David intenzivně zajímal o klasické [[kreslení]]. Maloval svoje první skici a studie. Přátelil se s filozofem a literárním historikem [[Michel-Jean Sedaine|Michelem Jeanem Sedainem]]. David u něj bydlel od roku [[1768]]. V roce [[1770]] se pokusil získat římskou cenu, ale prohrál. Cenu se mu podařilo získat až v roce [[1774]] a v očekávání odjel do [[Itálie]]. [[Řím]] ho doslova nadchnul. Strávil zde šest let a za tu dobu namaloval mnoho vynikajících skic podle soch a podle italských maleb, zvláště bolognských. V roce [[1779]] navštívil [[Pompeje]] a [[Herkulaneum]].<ref name="JLD"/> Zde ho nadchla [[Starověk|antika]] a právě ta rozhodla o jeho budoucnosti. Uchvátily ho také obrazy tehdy slavného Skota [[Gavin Hamilton|Gavina Hamiltona]]. V roce [[1781]] se vrátil do [[Paříž]]e a na salonu vystavil obraz ''[[Belisar]] prosící o almužnu'' a ''Patroklův pohřeb'' (Les funérailles de Patrocle). Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a už v roce [[1783]] byl přijat do Akademie.<ref name="JLD"/>
[[Soubor:David-Oath of the Horatii-1784.jpg|250px|thumb|left|''[[Přísaha Horatiů]] z r''.[[1784]]]]
Všechny tyto pocty nejsou nic proti tomu, jaký ohlas vzbudil v Salonu jeho obraz ''[[Přísaha Horatiů]]''. Tento obraz se stal jakoby malířskou manifestací k Francouzské revoluci. David se stal profesorem na Akademii, a jeho žák [[Jean Germain Drouais]] (1763-1788) získal Římskou cenu (Prix de Rome). Byl to úspěch a David se se svým žákem vydal znovu do Říma. Tam Drouais maluje svého ''Marina v Minturnes'', který je dnes v Louvru. V roce 1787 měl Davidův ''[[Smrt Sokratova|Sokrates]]'' veliký ohlas na salonu. Začátek následujícího roku byl tragický. [[Jean Germain Drouais]] umírá na neštovice. David přijal jeho smrt se slovy „Bude mi chybět impuls k práci“.<ref name="JLD"/>