Vápenka: Porovnání verzí

'''Vápenka''' je soubor průmyslových technologických celků, kde hlavní roli zastává [[pec]] určená k výrobě [[vápnooxid vápenatý|vápna]].

[[Vápno]] se používalo již ve [[starověk]]u jako pojiva do malt i jako hnojiva. Znalost vápna spadá do doby 3000 let před naším letopočtem, kdy již [[Starověký Egypt|Egypťané]] používali vápenné malty obsahující sádru. Pojivo se pravděpodobně vyrábělo pálením sádrovce s příměsí vápence, který se v [[Egypt]]ě vyskytuje. Pálilo se v pecích, které byly v podstatě periodické šachtové pece. [[Féničané]] a [[Židé]] používali vápna pro pozemní stavby, [[Babylón|Babyloňané]] znali směsné pojivo z vápna a popelové škváry a používali je pro vodní stavby. Poprvé se tak v historii objevuje hydraulické vápno, jehož výroba se později značně rozšířila. Vápno používali i staří [[Čína|Číňané]], [[Starověké Řecko|Řekové]] a [[Starověký Řím|Římané]].

'''Pece periodické''' - již nejsou používány, jedná se o staré typy, používané ve středověku, příp. v malovýrobě i v novověku (selské vápenice). Jejich tvar byl šachtový, vápenky byly opatřeny žáruvzdornou vyzdívkou a zespodu byl rošt, nebo byla vsázka vystavěna do prodyšné klenby, pod kterou bylo topeniště. Do šachty byl vyskádán vápenec, který se překryl vrstvou slámy a "kloboukem" z mazlavé hlíny s otvory. Sláma ihned ze začátku výpalu vyhořela a vznikly dutiny pro odvětrávání spalin. Po vypálení [[vápnooxid vápenatý|vápna]] se nechala vápenka vychladnout, aby mohlo být vápno odebráno a připraven další cyklus.