Dobrá víra: Porovnání verzí

''Subjektivní dobrá víra'' je v právním prostředí označována jako psychická kategorie. Jedná se o vnitřní stav [[Právnická osoba|právnické]] nebo [[Fyzická osoba|fyzické osoby]], které je přesvědčená o správnosti svého [[Právní jednání|jednání]], což přináší danému člověku ochranu, prakticky se jedná o omluvitelný omyl. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V právním řádu je především součástí [[Skutková podstata|skutkové podstaty]] jednotlivých zastoupení, dále se tento pojem objevuje v rodinném právu, v zákoně o ochranných známkách a v novém občanském zákoníku.

 

* Má se za to, že každá [[Svéprávnost|svéprávná]] osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.<ref>{{OZ|4|1}}</ref>

* Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.<ref>{{OZ|4|2}}</ref>

* Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.<ref>{{OZ|5|1}}</ref>

 

 

== Reference ==