Dobrá víra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 11512333 uživatele Lenka.postova (diskuse) zrušena
Bez shrnutí editace
Řádek 16:
''Subjektivní dobrá víra'' je v právním prostředí označována jako psychická kategorie. Jedná se o vnitřní stav [[Právnická osoba|právnické]] nebo [[Fyzická osoba|fyzické osoby]], které je přesvědčená o správnosti svého [[Právní jednání|jednání]], což přináší danému člověku ochranu, prakticky se jedná o omluvitelný omyl. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V právním řádu je především součástí [[Skutková podstata|skutkové podstaty]] jednotlivých zastoupení, dále se tento pojem objevuje v rodinném právu, v zákoně o ochranných známkách a v novém občanském zákoníku.
 
Při posuzování subjektivní dobré víry nezbývá nic jiného, než vycházet z [[právní domněnka|právních domněnek]],{{Doplňte zdrojNOZ}} které zní:
* Má se za to, že každá [[Svéprávnost|svéprávná]] osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.<ref>{{OZ|4|1}}</ref>
* Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.<ref>{{OZ|4|2}}</ref>
* Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.<ref>{{OZ|5|1}}</ref>
 
''Objektivní dobrá víra'' je chápána jako právní zásada s mravním obsahem, je velice blízká kategorii [[dobré mravy|dobrým mravům]].{{Doplňte zdroj}}Rozděluje se na aktivní apasivní složku. Aktivní složka je Téglem definována jako „vlastní (aktivní) chování samotného subjektu (směřující vůči jinému subjektu např. za účelem splnění povinnosti vzešlé z určitého závazkového vztahu), které je v konkrétním případě v souladu s pravidly slušnosti, poctivosti a morálky, prosté jakékoliv snahy druhý subjekt oklamat, podvést, poškodit atd. Je to tedy poctivé, slušné, férové aktivní chování ve vztahu ke třetím osobám.“ Pasivní složka
představuje očekávání (a z něj plynoucí přesvědčení) stejně férového jednání od druhého účastníka právního úkonu. [http://https://is.muni.cz/th/134452/pravf_m/Dobre_mravy-dobra_vira_jako_nutny_aspekt_kontraktace.pdf]
 
== Reference ==