HIV: Porovnání verzí

Pravděpodobnost přenosu HIV infekce při jednotlivém nechráněném sexuálním styku záleží na řadě faktorů, jako je druh styku, aktuální množství viru v nakaženém partnerovi, současná nákaza další [[pohlavní choroby|pohlavní chorobou]] (zvyšuje riziko přenosu) atd. Pohlavní styk během [[menstruace]] je vzhledem k přítomnosti krve rizikovější. Zatímco při vaginálním styku je pravděpodobnost přenosu z muže na ženu jedna ku několika stům až tisícům{{Doplňte zdroj}}, v případě análního styku může být až jedna ku několika málo desítkám.{{Doplňte zdroj}}

 

 

Riziko nákazy zvyšuje [[promiskuita|časté střídání partnerů]]. Možnost nakažení významně snižuje užívání [[kondom]]u, Waller a Davis ve své [[metaanalýza|metaanalýze]] z roku [[2003]] ukázali, že podle dostupných údajů užívání kondomu snižuje ve srovnání s nepoužíváním kondomu dlouhodobé riziko sérokonverze o 80%; autoři dodávají, že použité prameny nehodnotily správnost použití kondomů.<ref>Weller S, Davis, K., [[Condom effectiveness in reducing heterosexual HIV transmission|http://www.iglesia.cl/iglesiachile/especiales/weller.doc]] (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 4, 2003. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd.</ref>. Ostatní formy [[antikoncepce]] (například [[hormonální antikoncepce|hormonální]]) při styku ochranu před nákazou neposkytují. Po nechráněném styku s neznámým partnerem, avšak v dostatečném časovém odstupu nutném pro správnou diagnózu, je vhodné u [[lékař]]e podstoupit krevní testy na přítomnost protilátek. Nákaze tak již samozřejmě nelze zabránit, ale lze zabránit nákaze dalších partnerů a včasnou léčbou zlepšit [[prognóza|prognózu]] nemoci.