Dobrá víra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava |
odstraněno neaktuální, doupraveno, nutné doložit aplikaci konkrétně těchto právních domněnek pro posouzení dobré víry |
||
Řádek 1:
'''Dobrá víra''' (''bona fides'' – často v ablativu: ''bona fide'' = v dobré víře, angl. ''good faith'', fr. ''bonne foi'', něm. ''guter Glauben'') je [[právo|právní]] pojem a zároveň [[psychika|psychická]] kategorie. V dobré víře je ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pokud o neoprávněnosti svého jednání věděl, nebo objektivně vzhledem ke všem okolnostem vědět měl, v dobré víře být nemůže.<ref>Dušan Hendrych a kol. ''Právnický slovník'', heslo „Dobrá víra“, C. H. Beck, Praha, 2009, ''ISBN 978-80-7400-059-1''</ref> Jejím opakem je '''špatná víra '''(''mala fides''). Uplatňuje se zejména v [[soukromé právo|soukromém právu]], kde platí, že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.<ref>{{OZ|7}}</ref>▼
▲'''Dobrá víra''' (''bona fides'' – často v ablativu: ''bona fide'' = v dobré víře, angl. ''good faith'', fr. ''bonne foi'', něm. ''guter Glauben'') je [[právo|právní]] pojem a zároveň [[psychika|psychická]] kategorie. V dobré víře je ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pokud o neoprávněnosti svého jednání věděl, nebo objektivně vzhledem ke všem okolnostem vědět měl, v dobré víře být nemůže.<ref>Dušan Hendrych a kol. ''Právnický slovník'', heslo „Dobrá víra“, C. H. Beck, Praha, 2009, ''ISBN 978-80-7400-059-1''</ref> Jejím opakem je '''špatná víra '''(''mala fides'').
== Subjektivní a objektivní dobrá víra ==
Subjektivní dobrá víra je v právním prostředí označována jako psychická kategorie. Jedná se o vnitřní stav právnické nebo fyzické osoby, které je přesvědčená o správnosti svého jednání, což přináší danému člověku ochranu, prakticky se jedná o omluvitelný omyl. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V právním řádu je především součástí skutkové podstaty jednotlivých zastoupení, dále se tento pojem objevuje v rodinném právu, v zákoně o ochranných známkách a v novém občanském zákoníku.
Při posuzování subjektivní dobré víry nezbývá nic jiného, než vycházet z [[právní domněnka|právních domněnek]],
* Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.<ref>
* Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.<ref>
* Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.
== Reference ==
Řádek 19 ⟶ 14:
== Externí odkazy ==
* {{Otto|heslo=Bona fides}}
[[Kategorie:Právní pojmy]]
| |||