Dobrá víra: Porovnání verzí

'''Dobrá víra''' (''bona fides'' – často v ablativu: ''bona fide'' = v dobré víře, angl. ''good faith'', fr. ''bonne foi'', něm. ''guter Glauben'') je [[právo|právní]] pojem a zároveň [[psychika|psychická]] kategorie. V dobré víře je ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pokud o neoprávněnosti svého jednání věděl, nebo objektivně vzhledem ke všem okolnostem vědět měl, v dobré víře být nemůže.<ref>Dušan Hendrych a kol. ''Právnický slovník'', heslo „Dobrá víra“, C. H. Beck, Praha, 2009, ''ISBN 978-80-7400-059-1''</ref> Jejím opakem je '''špatná víra '''(''mala fides'').

Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. <ref>§ {{OZ|7 NOZ}}</ref>

Subjektivní dobrá víra je v právním prostředí označována jako psychická kategorie. Jedná se o vnitřní stav právnické nebo fyzické osoby, které je přesvědčená o správnosti svého jednání, což přináší danému člověku ochranu, prakticky se jedná o omluvitelný omyl. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V dobré víře je ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pokud o neoprávněnosti svého jednání věděl, nebo objektivně vzhledem ke všem okolnostem vědět měl, v dobré víře být nemůže.<ref>Dušan Hendrych a kol. ''Právnický slovník'', heslo „Dobrá víra“, C. H. Beck, Praha, 2009, ''ISBN 978-80-7400-059-1''</ref> Jejím opakem je '''špatná víra '''(''mala fides''). Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V právním řádu je především součástí skutkové podstaty jednotlivých zastoupení, dále se tento pojem objevuje v rodinném právu, v zákoně o ochranných známkách a v novém občanském zákoníku.