Verze z 31. 5. 2014, 16:00 editovat Lenka.postova (diskuse \| příspěvky) 23 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 5. 2014, 16:07 editovat zrušit editaci Repetent (diskuse \| příspěvky) 162 editací ? Přejít na další porovnání →
Řádek 6: == Subjektivní a objektivní dobrá víra == Subjektivní dobrá víra je v právním prostředí označována jako psychická kategorie. Jedná se o vnitřní stav právnické nebo fyzické osoby, které je přesvědčená o správnosti svého jednání, což přináší danému člověku ochranu, prakticky se jedná o omluvitelný omyl. Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V dobré víře je ten, kdo je důvodně přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pokud o neoprávněnosti svého jednání věděl, nebo objektivně vzhledem ke všem okolnostem vědět měl, v dobré víře být nemůže.<ref>Dušan Hendrych a kol. ''Právnický slovník'', heslo „Dobrá víra“, C. H. Beck, Praha, 2009, ''ISBN 978-80-7400-059-1''</ref> Jejím opakem je '''špatná víra '''(''mala fides''). Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V právním řádu je především součástí skutkové podstaty jednotlivých zastoupení, dále se tento pojem objevuje v rodinném právu, v zákoně o ochranných známkách a v novém občanském zákoníku. </ref>Jejím opakem je '''špatná víra '''(''mala fides''). Účelem subjektivní dobré víry je zmírňování nepříznivých následků. V právním řádu je především součástí skutkové podstaty jednotlivých zastoupení, dále se tento pojem objevuje v rodinném právu, v zákoně o ochranných známkách a v Novém občanském zákoníku. Při posuzování subjektivní dobré víry nezbývá nic jiného, než vycházet z právních domněnek, které zní:{{Doplňte zdroj}} * Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.<ref>§ 4 odst.1 NOZ</ref> * Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.<ref>§ 4 odst.2 NOZ</ref> * Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. <ref>§ 5 odst.1 NOZ</ref> == Reference == <references />

Dobrá víra: Porovnání verzí