Magda Goebbelsová: Porovnání verzí

Narodila se [[11. listopad]]u [[1901]] jako nemanželská dcera služebné Augusty BehrendBehrendové. Otec dítěte, bohatý stavební podnikatel Ing. dr. Oskar Ritschel, uznal Magdu za svou a s její matkou se nakonec oženil. Rodiče se ale rozvedli, když byly Magdě tři roky, a matka krátce nato uzavřela sňatek se zámožným [[židé|židovským]] majitelem továrny na kůže Richardem Friedländerem, kterého si Magda po celý další život vážila a měla ho velmi ráda. Když bylo Magdě pět let, vzal si ji její otec, dr. Ritschel, k sobě do [[Brusel]]u, kam se zanedlouho přestěhovali i Friedländerovi. Magda byla dána na výchovu do přísného prostředí kláštera a tam strávila následujících osm let života. V roce [[1914]] odešla celá rodina z [[Německé císařství|Němci]] obsazené [[Belgie]] zpět do [[Berlín]]a. Magdina matka se opět rozvedla, ale dospívající Magda se rozhodla ponechat si příjmení po svém nevlastním otci, s nímž měla i nadále velmi dobrý a přátelský vztah <ref name="strana60">Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 60</ref>. Válečná léta strávila studiem na státním berlínském gymnáziu, kde v březnu [[1919]] složila [[maturita|maturitní zkoušku]]. Ve volném čase se věnovala studiu [[buddhismus|buddhismu]], ke kterému ji přivedl její otec dr. Ritschel <ref name="strana60" />. Po maturitě vstoupila do exkluzivního dívčího penzionátu Holzhausen v [[Goslar]]u. Při jedné z cest z Goslaru domů do Berlína, se v roce [[1920]] v kupé vlaku seznámila s jedním z nejbohatších mužů Německa, s čerstvě ovdovělým [[Günther Quandt|Güntherem Quandtem]]. Po několika měsících známosti s tímto mužem přestoupila z [[katolictví]] na [[protestantismus]] a [[4. leden|4. ledna]] [[1921]] měla s Quandtem svatbu v [[Bad Godesberg]]u.

V roce [[1930]] se Magda QuandtQuandtová z dlouhé chvíle a ze zvědavosti zašla podívat na stranickou akci [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Jedním z řečníků byl i berlínský [[gauleiter]] [[Joseph Goebbels|dr. Joseph Goebbels]], který Magdu svým řečnickým projevem zcela oslnil. Tak jako byla dříve nadšenou [[buddhismus|buddhistkou]] a údajně i nadšenou [[sionismus|sionistkou]], stala se z ní nyní pro změnu nadšená [[Národní socialismus|nacionální socialistka]]. Magda Quandt vstoupila do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], stala se vedoucí místní nacistické organizace žen a pak se dobrovolně přihlásila do sídla vedení strany, kde se poprvé osobně setkala s dr. Goebbelsem, pro kterého začala pracovat jako osobní archivářka. Dr. Goebbels žil tehdy staromládeneckým životem a udržoval jen dočasné milenecké vztahy - nejdelší z těchto vztahů trval údajně od roku 1918 po dlouhá léta a jednalo se milostný poměr s Annou Stahlhermovou, která byla po matce [[židé|židovského původu]] <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 66 </ref>. Nyní však začal Goebbeles nacházet zalíbení v Magdě a ona jeho city opětovala. K naplnění jejich milostného vztahu došlo 15. 2. 1931, což víme přesně z Goebbelsova deníku. Goebbels všechna svá četná milostná dobrodružství pečlivě zaznamenával do svých deníků a čísloval je, první intimní večer s Magdou je tedy označen č. 1. Vztah Goebbelse s Magdou Quandtovou byl velmi bouřlivý, jelikož on se nechtěl vzdát svého staromládeneckého života a svých četných milenek a ona se zase odmítala vzdát vztahu se svým milencem, o čemž se ve svých denících Goebbeles zmiňuje, když 23. 6. 1931 píše: ''S Magdou malá hádka. Je trochu bezcitná, když vypravuje o své minulosti. Ještě s tím tak docela neskoncovala....'' Věc nakonec rozhodl [[Adolf Hitler|Hitler]], který se domníval, že Magda QuandtQuandtová by mohla být pro NSDAP přínosem. Jelikož Goebbels i Magda Hitlera bezmezně obdivovali, nebylo pro Hitlera velkým problémem přesvědčit je o výhodnosti jejich sňatku <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmundová, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 68 </ref>. Dr. [[Joseph Goebbels]] a Magda Quandtová se vzali 19. 12. [http://1931 1931]. Krátce nato byl [[katolík]] Joseph Goebbels kvůli sňatku s [[Protestantismus|protestantkou]] vyloučen z katolické církve a svědkovi katolíku Hitlerovi byla udělena důtka <ref>Adolf Hitler, Monologe im Führerhauptquartier 1941 – 1944. Die Aufzeichnungen Heinrich Heims. Vyd. Werner Hochmann. Hamburk 1980, str. 108 </ref>. Magdin nevlastní židovský otec Friedländer odmítl po tomto sňatku další styky se svou adoptivní dcerou a stejně se zachoval i otec vlastní, dr. Ritschel. Magdina matka se musela vzdát svého příjmení Friedländer a mohla pak bydlet u Goebbelsů, kde se starala o jejich děti.

Koncem války se Magda GoebbelsGoebbelsová přihlásila do válečného pracovního nasazení a jezdila tramvají pracovat do továrny Telefunken <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 77 </ref>. V dubnu [[1945]] se Goebbels s celou svou rodinou nastěhoval do bunkru [[Říšský sněm (Německo)|Říšského kancléřství]]. Zde strávili poslední dny ve společnosti [[Adolf Hitler|Hitler]]a a jeho milenky [[Eva Braun|Evy BraunBraunové]], kteří po svém sňatku 30. 4. 1945 spáchali sebevraždu. Manželé Goebbelsovi se rozhodli spáchat sebevraždu 1. 5. 1945. Napřed měly být života zbaveny jejich děti, proti čemuž protestoval personál bunkru. Objevila se také pilotka [[Hanna Reitsch|Hanna Reitschová]], která manželům nabídla, že s dětmi odletí z Berlína. Magda Goebbels odmítla, děti dostaly uspávací prostředek a po něm smrtící injekci. Pak manželé opustili bunkr a před bunkrem se Goebbels zastřelil a Magda GoebbelsGoebbelsová se otrávila. Těla byla podle jejich přání polita hořlavinou a spálena.