Záření gama: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 70 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q11523) |
m fixlinks |
||
Řádek 4:
Záření gama je často definováno jako záření o [[energie|energii]] [[foton]]u nad 10 [[keV]], což odpovídá [[frekvence|frekvenci]] nad 2,42 [[Hertz|EHz]] či [[Vlnová délka|vlnové délce]] kratší než 124 [[metr|pm]], přestože do tohoto spektrálního pásma zasahuje i velmi tvrdé [[rentgenové záření]]. To souvisí se skutečností, že hranice není stanovena uměle, ale tyto druhy záření se rozlišují dle svého zdroje, přičemž se samo záření jinak fyzikálně neliší. Vzhledem ke způsobu vzniku však rentgenové záření nemůže mít kratší vlnovou délku než 10 pm.
Záření gama je druh [[ionizující záření|ionizujícího záření]]. Do materiálů proniká lépe než [[částice alfa|záření alfa]] nebo [[záření beta]], ale je méně ionizující.
== Vznik záření gama ==
Gama záření často vzniká spolu s [[
▲Gama záření často vzniká spolu s [[záření alfa|alfa]] či [[záření beta|beta]] zářením při [[radioaktivita|radioaktivním]] rozpadu [[atomové jádro|jader]]. Když [[atomové jádro|jádro]] vyzáří [[záření alfa|částici α]] nebo [[záření beta|β]], nové [[atomové jádro|jádro]] může být v [[excitovaný stav|excitovaném stavu]]. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu gama záření podobně jako [[elektron]] v obalu [[atom]]u vyzářením kvanta [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]].
Příkladem může být [[beta rozpad]] [[kobalt]]u-60 <sup>60</sup>Co na [[nikl]]-60 <sup>60</sup>Ni, při kterém v prvním stupni nejprve jádro [[kobalt]]u vyšle [[částice beta|částici β]] (tedy elektron e<sup>-</sup>) a [[elektron]]ové [[antineutrino]] ν<sub>e</sub> a přemění se na jádro [[nikl]]u v excitovaném stavu:
Řádek 27 ⟶ 26:
== Fyziologické účinky ==
I když je záření gama méně ionizující než α i β, je pro živé organismy včetně člověka nebezpečné. Způsobuje podobná poškození jako [[rentgenové záření]]: popáleniny, [[rakovina|rakovinu]] a [[mutace genové|genové mutace]]. Proto je nutno se před jeho účinky chránit. Záření γ z [[nukleární spad|nukleárního spadu]] by pravděpodobně způsobilo nejvíce úmrtí a zranění v případě použití [[jaderná zbraň|jaderných zbraní]]. Účinný [[protiatomový kryt]] však sníží ohrožení lidí tisíckrát.
Řádek 53 ⟶ 51:
== Historie ==
Záření γ objevil francouzský chemik a fyzik [[Paul Ulrich Villard]] roku [[1900]] při studiu [[Uran (prvek)|uranu]]. Pomocí aparatury, kterou si sám sestavil, pozoroval, že není ohýbáno [[magnetické pole|magnetickým polem]].
Řádek 61 ⟶ 58:
== Související články ==
* [[Elektromagnetické spektrum]]
* [[Antihmota]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/fyzika/prof/Svadlenkova/Ucinky%20a%20druhy%20zareni.pdf Účinky a druhy záření, technická fyzika, učebnice pro VŠ na pf.jcu.cz]
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
| |||