Svéprávnost: Porovnání verzí

Odebráno 53 bajtů ,  před 6 lety
bez shrnutí editace
Jednou získané svéprávnosti se nelze ve smyslu § 16 občanského zákoníku nikdy vzdát. Na rozdíl od dřívější způsobilosti k právním úkonům ji nelze ani člověka zcela zbavit. Je možné ji jen podle § 55-65 občanského zákoníku omezit, jestliže je to v jeho zájmu a pokud nepostačí mírnější opatření, zejména v případě trvalé [[duševní porucha|duševní poruchy]]. O omezení svéprávnosti rozhoduje opět pouze soud, přičemž v rozsudku vždy vymezí rozsah omezení a zároveň jmenuje [[opatrovnictví|opatrovníka]]. Každé omezení trvá nejdéle tři roky, lze je však opakovaně prodloužit. I rozhodnutí o omezení svéprávnosti nicméně člověka nezbavuje práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
 
== Svéprávnost podle Novéhonového občanského zákoníku (1. 1. 2014) ==
Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Podle § 4 odst. 1 občanského zákoníku, který vyšel v platnost 1.1.2014 se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Svéprávným neboli právně způsobilým se člověk stává dovršením zletilosti. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.<ref name=":0">ObčanskýZákon zákoník, 89/2012 sbč. aktuální znění č.89/2012 sbSb.,zákon upravující občanský zákoník,aktualizováno 1.1.2014</ref>
 
=== Nezletilost ===
 
=== Omezení svéprávnosti ===
K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.''' '''Omezení svéprávnosti vykonává soud, který může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Musíme si ovšem uvědomit, že rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.<ref name=":0" />
 
== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Právní osobnost]]
162

editací