Párování bází: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
± Bild |
+ nepřirozené páry bází + ref |
||
Řádek 40:
Jinou možností je tzv. [[wobbling|wobble párování]], které umožňuje úsporné rozeznávání kodonů pomocí [[tRNA]] molekul. Při wobble párování může například guanin vytvářet vazbu s uracilem; někdy je rekrutován [[inosin]], jenž má velmi obecné vazebné schopnosti a je schopen vázat se na C, A a U.<ref name="lodish">{{Citace monografie | titul=Molecular Cell Biology| příjmení=Lodish| jméno=Harvey| spoluautoři=''et al.''| rok=2004| vydavatel=W.H. Freedman and Company| místo=New York| isbn=0-7167-4366-3}}</ref>
==Nepřirozené páry bází==
Vědcům se podařilo syntetizovat již mnoho kandidátů na nepřirozené nukleové báze, jen naprostá menšina z nich je však skutečně replikovatelná DNA polymerázami a ještě menší počet umožňuje transkripci do RNA. Pouze u jediného umělého páru nukleových bází byla dosud prokázána ''in vivo'' funkční ekvivalence s přirozenými páry (cytosin-guanin, adenin-thymin).
V r. 1989 se švýcarskému biochemikovi Stevenu Bennerovi a jeho týmu podařilo implementovat do struktury DNA modifikované [[nukleosid]]y '''iso-cytidin''' a '''iso-guanosin''' párující se vodíkovými můstky odlišně od C-G. Nové úseky byly ''in vitro'' schopné replikace a transkripce do RNA (přiřazování komplementárních deoxyribonukleotidů i ribonukleotidů).<ref name=" Benner_1989">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Switzer
| jméno = Christopher
| příjmení2 = Moroney
| jméno2 = Simon E.
| příjmení3 = Benner
| jméno3 = Steven A.
| titul = Enzymatic incorporation of a new base pair into DNA and RNA
| periodikum = Journal of the American Chemical Society
| rok vydání = 1989
| měsíc vydání = říjen
| ročník = 111
| typ ročníku = svazek
| číslo = 21
| strany = 8322-8323
| url = http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja00203a067
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1520-5126
| doi = 10.1021/ja00203a067
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V roce 1990 publikoval objev dalších pozměněných nukleosidů, a sice uměle vytvořeného "'''κ'''" (chemicky 3-β-D-ribofuranosyl-(2,6-diaminopyrimidin)), párujícího se buďto s přirozeným [[xanthosin]]em ('''X''') (má však nestálý deoxyribonukleotid) nebo uměle vytvořeným "'''π'''" (chemicky 3-β-D-ribofuranosyl-(1-methyl-pyrazolo[<nowiki />4,3-d]pyrimidin-5,7(4H,6H)-dion)).<ref name="Benner_1990">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Piccirilli
| jméno = Joseph A.
| příjmení2 = Krauch
| jméno2 = Tilman
| příjmení3 = Moroney
| jméno3 = Simon E.
| spoluautoři = BENNER, Steven A.
| titul = Enzymatic incorporation of a new base pair into DNA and RNA extends the genetic alphabet
| periodikum = Nature
| odkaz na periodikum = Nature
| rok vydání = 1990
| měsíc vydání = leden
| den vydání = 4
| ročník = 343
| typ ročníku = svazek
| číslo = 6253
| strany = 33-37
| url = http://www.nature.com/nature/journal/v343/n6253/abs/343033a0.html
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/343033a0
| pmid = 1688644
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V r. 2002 vyvinul japonský biochemik se svým týmem další nepřirozený pár nukleových bází založených na [[purin]]u a [[pyridin]]u, fungující ''in vitro'' při transkripci a translaci, a sice "'''s'''" (chemicky 2-amino-8-(2-thienyl)purin) a "'''y'''" (chemicky pyridin-2-on).<ref name="Hirao_2002">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hirao
| jméno = Ichiro
| spoluautoři = a kol.
| titul = An unnatural base pair for incorporating amino acid analogs into proteins
| periodikum = Nature Biotechnology
| rok vydání = 2002
| měsíc vydání =
| den vydání =
| ročník = 20
| typ ročníku = svazek
| číslo = 2
| strany = 177-182
| url = http://www.nature.com/nbt/journal/v20/n2/abs/nbt0202-177.html
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1546-1696
| doi = 10.1038/nbt0202-177
| pmid = 11821864
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce 2006 pak vytvořili další takový pár, "'''Ds'''" (chemicky 7-(2-thienyl)imidazo[<nowiki />4,5-b]pyridin) a "'''Pa'''" (chemicky pyrrol-2-karbaldehyd)<ref name="Hirao_2006">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hirao
| jméno = Ichiro
| spoluautoři = a kol.
| titul = An unnatural hydrophobic base pair system: site-specific incorporation of nucleotide analogs into DNA and RNA
| periodikum = Nature Methods
| rok vydání = 2006
| měsíc vydání = srpen
| den vydání = 23
| ročník = 3
| typ ročníku = svazek
| číslo = 9
| strany = 729-735
| url = http://www.nature.com/nmeth/journal/v3/n9/abs/nmeth915.html
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1548-7105
| doi = 10.1038/nmeth915
| pmid = 16929319
| jazyk = anglicky
}}</ref> a v r. 2009 objevili, že vhodnější chování má pár "Ds" s nově vytvořenou bází "'''Px'''" (chemicky 4-[<nowiki />3-(6-aminohexanamido)-1-propynyl]-2-nitropyrrol).<ref name="Kimoto_2013">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kimoto
| jméno = Michiko
| spoluautoři = a kol.
| titul = Generation of high-affinity DNA aptamers using an expanded genetic alphabet
| periodikum = Nature Biotechnology
| rok vydání = 2013
| měsíc vydání = duben
| den vydání = 7
| ročník = 31
| typ ročníku = svazek
| číslo = 5
| strany = 453-457
| url = http://www.nature.com/nbt/journal/v31/n5/abs/nbt.2556.html
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1548-7105
| doi = 10.1038/nbt.2556
| pmid = 23563318
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Skupina amerických vědců vedených Floydem Romesbergem v r. 2008 vytvořila další pár nukleových bází nazvaných "'''5SICS'''" a "'''NaM'''" (jako deoxynukleotidy značeny d5SICS resp. dNaM). Ty již nejsou odvozeny z [[purin]]u a [[pyrimidin]]u, ale obě obsahují dva kondenzované aromatické cykly. V r. 2012 tým vedený Denisem Malyshevem publikoval funkčnost těchto bází při replikaci ''in vitro'',<ref name="Malyshev_2012">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Malyshev
| jméno = Denis A.
| spoluautoři = a kol.
| titul = Efficient and sequence-independent replication of DNA containing a third base pair establishes a functional six-letter genetic alphabet
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS)
| rok vydání = 2012
| měsíc vydání = červenec
| den vydání = 24
| ročník = 109
| typ ročníku = svazek
| číslo = 30
| strany = 12005–12010
| url = http://www.pnas.org/content/109/30/12005.abstract
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1091-6490
| doi = 10.1073/pnas.1205176109
| pmid = 22773812
| jazyk = anglicky
}}</ref> v r. 2014 pak úspěšné uplatnění ''in vivo''. Vědci přidali do buňky [[bakterie]] ''[[Escherichia coli]]'' plazmid s novými bázemi. Bakterie s plazmidem se rozmnožovaly, jako by byly úplně obyčejné. Uměle syntetizované báze, nutné pro toto množení, byly dodávány z vnějšího prostředí (jejich syntézu buňka neumí) pomocí přenosového aparátu vypůjčeného z řas – gen pro jeho tvorbu byl vložen do genomu bakterie. Nový pár se tak ukázal plně funkčně ekvivalentní přirozeným párům nukleových bází.<ref name="Malyshev_2014">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Malyshev
| jméno = Denis A.
| spoluautoři = a kol.
| titul = A semi-synthetic organism with an expanded genetic alphabet
| periodikum = Nature
| odkaz na periodikum = Nature
| rok vydání = 2014
| měsíc vydání = květen
| den vydání = 7
| ročník = 509
| typ ročníku = svazek
| číslo = 7500
| strany = 385–388
| url = http://www.nature.com/nature/journal/v509/n7500/full/nature13314.html
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/nature13314
| pmid = 24805238
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>JOHN, Radek: Vědci stvořili bakterii s novým genetickým kódem. Týden, 12. květen 2014. [http://www.tyden.cz/rubriky/veda/technologie/vedci-stvorili-bakterii-ktera-ma-v-genetickem-kodu-o-dva-znaky-vic_306379.html Dostupné online]</ref>
== Reference ==
| |||