České korunovační klenoty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Klenoty.png|thumb|300px|right|Kresba klenotů z 19. století]]
'''České korunovační
Souprava zahrnuje [[Svatováclavská koruna|Svatováclavskou korunu]], [[Žezlo|královské žezlo]], [[královské jablko]], dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, [[korunovační plášť]] s [[Hermelín (kožešina)|hermelínovými]] doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem.<ref name="NKP">Nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb122-02.pdf (PDF)]</ref> Svatováclavskou korunu nechal v letech [[1345]] až [[1346]] zhotovit [[Karel IV.]] ke své [[korunovace|korunovaci]] českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později.
Řádek 7:
== Popis jednotlivých předmětů ==
===
[[Image:Böhmen Reichskleinodien - Krone 1.jpg|220px|thumb |Kopie Svatováclavské koruny, [[Vladislavský sál]], [[Pražský hrad]]]]
[[Svatováclavská koruna]] má podobu [[zlato|zlaté]] čelenky, složené ze čtyř dílů. Každý z těchto dílů má na vrcholu velkou lilii. Čelenka je zhotovena ze zlata o [[ryzost]]i 22 [[Karát (ryzost)|karátů]]. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce 4 centimetrů, které jsou v
Koruna váží 2358,04 gramů, lilie dosahují výšky 19 centimetrů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů.
=== Královské žezlo ahojnoho..:D ===
[[File:Böhmen Reichskleinodien - Szepter.jpg|thumb|220px|Kopie Královského žezla]]
[[Soubor:Czech crown jewels.jpg|thumb|220px|Novodobá kopie klenotů - jablko, koruna a žezlo]]
[[Žezlo]] vytvořil augsburský zlatník [[Hans Haller]] roku 1533 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Má délku 67 cm a váží 1013 g. Je ozdobeno 4 pyrity, 5 rubíny a 62 křemeny. Mimořádně velký spinel je osazen na vrcholu žezla. Žezlo se skládá ze čtyř částí. Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena věnečkem perel. Dřík žezla je zdoben rovněž rostlinným dekorem. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu mezi spidálkami a je osazena perlami, vrtanými safíry a rubíny na trnech.
===
[[Královské jablko]] bylo vytvořeno roku 1527 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je rovněž zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Je lehce zploštělé o průměru 11,9 cm a výšce 9,8 cm. I s křížem na vrcholu je vysoké 22 cm. Váží 780 g. Jablko je na kříži a na obroučce osazeno celkem 8 [[safír]]y, 6 [[spinel]]y a 31 [[perla]]mi. Na vrchní části pod křížem je latinský nápis ''DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT'' (Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá). Na zadní části kříže, na vrcholu je nápis ''DEUS CELUS REGNAT ET REGES TERRE'' (Bůh vládne nebesům a králové zemi).
Obě polokoule jablka jsou zdobeny tepanými reliéfními scénami ze Starého zákona, nahoře historie krále Davida: 1. pomazání Davida na krále; 2. zápas Davida s Goliášem. Na dolní polokouli jsou tři výjevy z knihy Genesis (Stvoření): 1. Adam klečící před Bohem Stvořitelem, 2. uvedení Adama do ráje, 3. Bůh Stvořitel varuje Adama a Evu před stromem poznání.
=== Korunovační
[[File:Karel VI.jpg|thumb|200px|left|[[Karel VI.]] v korunovačním plášti s korunovačními klenoty v roce 1723]]
Korunovační plášť byl zhotoven původně pro korunovaci [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] na českého krále roku [[1617]] a následně používán k českým korunovacím až do roku [[1836]], kdy se uskutečnila poslední korunovace rakouského císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I.]] Král byl do [[pluviál|pluviálu]] (pláště) oděn na začátku korunovačního obřadu a přijímal v něm od arcibiskupa ostatní královské insignie. Jako první žena do něj byla roku [[1743]] oblečena při své královské korunovaci [[Marie Terezie]], jinak manželky habsburských panovníků byly korunovány na české královny v luxusních šatech podle dobové módy. Plášť je zhotoven z drahocenného [[hedvábí|hedvábného]] materiálu červené barvy zvaného zlatohlav a je lemován [[Hermelín (kožešina)|hermelínem]] (kožešinou z [[lasice hranostaj|hranostaje]]). Plášť je polokruhový, vzadu prodloužený do vlečky a nemá rukávy. Je široký 312 cm a dlouhý 236 cm. Uložen je odděleně od klenotů ve speciálně klimatizovaném depozitáři.
=== Kožená
Nejstarší je kožené pouzdro na korunu, které nechal Karel IV. zhotovit v roce 1347. Pouzdro má téměř kulovitý tvar, horní a dolní díl jsou bohatě zdobeny. Na pouzdru jsou 4 znaky. Dva jsou na vrchní části: říšská orlice a český lev, na spodní části je rodový erb [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] a znak [[arcibiskupství pražské|arcibiskupství pražského]]. Po obvodu je čtyřřádkový červený nápis ''ANNO DOMINI MCCCXLVII DOMINUS KAROLUS ROMANORUM REX ET BOHEMIAE REX ME FECIT AD HONOREM DEI ET BEATI WENCESLAI MARTIRIS GLORIOSI'' (Léta Páně 1347 pan Karel, římský král a český král, mě udělal k poctě Boží a slávě mučedníka blahoslaveného Václava).
Řádek 34:
Původní pouzdro na jablko má tvar jablka s velkým křížem. Protože v době 1. republiky nechtěla státní moc používat "katolické" symboly, bylo v roce [[1929]] zhotoveno pouzdro nové. Je na něm zobrazen znak [[Československo|Československé republiky]], na vrchu jsou letopočty svatováclavského milénia 929 a 1929. Po obvodu je nápis DVACÁTÝ OSMÝ ZÁŘÍ.
=== Ostatní korunovační
[[Soubor:Svatovaclavsky mec.JPG|thumb|Svatováclavský meč, původní pouzdro na jablko a jeden z klíčů do Korunní komory]]
Ke [[Korunovace|korunovačním]] obřadům českých králů se kromě výše zmíněných předmětů používaly i jiné předměty (dnes) ze [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]], například [[svatováclavský meč]] nebo korunovační kříž.
==
=== Přemyslovská
Odznaky panovnické moci prvních známých českých knížat z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] byly korouhev, štít, meč a přílba, případně klobouk nebo čapka. V roce [[1059]] nebo [[1060]] získal [[Spytihněv II.|Spytihněv II.]] od papeže [[Mikuláš II. (papež)|Mikuláše II.]] za roční poplatek 100 [[hřivna|hřiven]] [[stříbro|stříbra]] (cca 20 kg) právo nosit při zvláštních příležitostech [[Infule|mitru]]. Stejné právo získal i jeho bratr [[Vratislav II.]]
===
[[Soubor:Crown of Ottokar II.jpg|thumb|left|Pohřební koruna Přemysla Otakara II.]]
Poprvé získal pro svoji osobu královský titul kníže Vratislav II. v roce [[1085]] za vojenskou pomoc císaři. Při té příležitosti ho na shromáždění v [[Mohuč]]i korunoval císař [[Jindřich IV.]] propůjčenou korunou. Plnohodnotná a pečlivě připravená korunovace Vratislava II. a jeho manželky [[Svatava Polská|Svatavy]] se uskutečnila [[15. červen|15. června]] [[1086]] v bazilice sv. Víta na Pražském hradě. Další korunovace na témže místě se uskutečnila až v roce [[1228]], kdy nechal [[Přemysl Otakar I.]] korunovat svého syna [[Václav I.|Václava I.]] „mladším králem“, čímž mu pojistil nástupnictví.
Řádek 52:
[[Soubor:Charles_IV-John_Ocko_votive_picture-fragment.jpg|thumb|upright|Karel IV. na votivním obraze [[Jan Očko z Vlašimi|Jana Očka z Vlašimi]]; autorem je neznámý následovník [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]].]]
=== Karel
Svatováclavskou korunu nechal vytvořit Karel IV. v roce [[1346]] ještě jako moravský markrabě poté, co bylo v Praze založeno arcibiskupství ([[1344]]) a papež [[Klement VI.]] udělil pražským arcibiskupům právo slavnostně pomazat a korunovat české krále. Na Karlovu žádost vydal papež 6. května 1346 bulu na ochranu této koruny (první písemná zmínka o koruně). Zakazuje v ní korunu zcizit, prodat nebo zastavit. Z rozhodnutí Karla IV. se stala koruna majetkem svatého Václava, na jehož hlavě (relikviářové bystě v kapli sv. Václava chrámu sv. Víta) měla být trvale uložena. Králům byla pouze zapůjčena pouze v den korunovace a měla být ještě tentýž den večer navrácena. Za zapůjčení koruny měl každý v budoucnu zaplatit tři sta kop ve prospěch kostela a pražské kapituly.
Řádek 59:
Karel IV. zřejmě také nechal vytvořit žezlo a jablko, které však nejsou v současnosti součástí souboru. Pravděpodobně jsou dnes uloženy ve [[Vídeň|Vídni]] (viz dále). Karel IV. se také podílel na sepsání Řádu korunování českého krále a královny.
=== Převezení na
[[Soubor:Jindrich Eckert - Karlstejn, kaple sv Krize (1878).jpg|left|thumb|Kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně, kde byly korunovační klenoty uchovávány]]
Ačkoliv podle původního rozhodnutí Karla IV. neměly korunovační klenoty vůbec opustit Prahu, byly pravděpodobně [[Václav IV.|Václavem IV.]] ([[1378]]–[[1419]]) převezeny na hrad [[Karlštejn]]. Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] ([[1420]]) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Ačkoliv byly klenoty v minulosti uloženy na různých místech, byly vždy ke královské korunovaci přiváženy do Prahy. Korunovace se vždy uskutečnila v chrámu sv. Víta.
Řádek 71:
[[Soubor:Weltliche Schatzkammer Wien (66).JPG|thumb|upright|Pravděpodobné původní žezlo a jablko, uložené ve vídeňském Schatzkammeru]]
=== Uložení
Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] se korunovační klenoty několikrát z bezpečnostních důvodů stěhovaly. Na podzim [[1631]] byly během [[Sasko|saského]] vpádu odvezeny do farního kostela v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], odkud byly navráceny do Prahy v roce [[1633]]. Avšak již v následujícím roce byly podle instrukcí [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] opět převezeny do Českých Budějovic. Z obavy před útokem [[Švédsko|Švédů]] byly tajně odvezeny do císařské klenotnice ve Vídni ([[1637]]), kde zůstaly až do roku [[1791]].
Během uložení ve Vídni zřejmě došlo k záměně žezla a jablka. Současné žezlo a jablko vznikly pravděpodobně na objednávku [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] ([[1526]]–[[1564]]). Osud původních klenotů není jasný, je však možné, že zůstaly ve Vídni. O tom, že by žezlo a jablko z vídeňské klenotnice (Schatzkammer) mohly být původními kusy z doby Karla IV., svědčí portrét císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše]], na kterém je zobrazen jako český král se Svatováclavskou korunou a těmito klenoty. Současný komplet byl zřejmě sestaven při královské korunovaci [[Karel VI.|Karla VI.]] nebo [[Marie Terezie]]. Důvod výměny není znám.
=== Navrácení do
S navrácením českých korunovačních klenotů do Prahy souhlasil císař [[Leopold II.]] dekretem z [[26. srpen|26. srpna]] [[1790]] po předchozím jednání se zástupci českých stavů. Klenoty byly přivezeny do Prahy následujícího roku při příležitosti Leopoldovy korunovace českým králem. Byly uloženy v bývalé sakristii v chrámu sv. Víta, současné Korunní komoře. Tehdy také vznikla současná tradice sedmi klíčníků. Držitelé klíčů od korunovačních klenotů se v průběhu času měnili podle momentálního politického a správního zřízení.
| |||