Azyl: Porovnání verzí

Odebráno 20 bajtů ,  před 6 lety
Oprava formálních chyb.
(Rozšíření pojmu azyl o další odstavce: azylant, azylový dům. Dále pak doplnění informací do odstavce s názvem Původ a dějiny. zdroj: MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN…)
(Oprava formálních chyb.)
 
== Azylant ==
Cizinec, kterému bylo podle zákona o azylu uděleno právo azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. V ČR se nyní udělování azylu řídí zzákonem č. 325/1999.- azyl, azylová politika, žadatel o azylSb.<ref>MATOUŠEK, Oldřich. ''Slovník sociální práce''. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0, str. 29</ref>
 
== Azylový dům ==
Jedná se ubytovací zařízení pro osoby bez přístřeší, které by mělo klientům, kteří sem přicházejí motivováni ke změně vlastní situace pomoci, s integrací do společnosti. V některých azylových domech proto klienti procházejí tzv. integračními stupni, tj. fázemi pobytu, během nichž si klient klade postupně náročnější cíle. Ve většině azylových domů je délka pobytu klienta omezena na několik měsíců. Výjimkou jsou tzv. emauzské domy, v nichž klienti mají povinnost pracovat a z takto vydělaných peněz přispívat na ubytování a stravu. V tomto typu církevního zařízení není na klienta vyvíjen tlak aby svou životní situaci změnil.<ref>MATOUŠEK, Oldřich. ''Slovník sociální práce''. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0, str. 29</ref>
== Původ a dějiny ==
Azyl je prastarý nábožensko-právní institut a původně znamená útočiště, místo, kam se pronásledovaný člověk může uchýlit před pronásledovateli, protože ho tam chrání náboženská autorita. Když se tam člověk uchýlil, přestaly se na něj vztahovat světské zákony a poddal se ochraně Bohů.Tato místa byla přesně definována jako to, kterým osobám je možné azyl poskytnout a kterým ne, případně jaké rituály musí žadatel o azyl předem podstoupit (u křesťanů např. pokání.)<ref>MATOUŠEK, Oldřich. ''Slovník sociální práce''. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0, str. 29</ref> Podle [[Bible]] měli mít staří [[Izrael]]ci „útočištná města“, která však neposkytovala ochranu vrahům (Num 35,11-14; Joz 20,2nn; 1Par 6,42-52). Smysl byl zabránit okamžité pomstě a tak umožnit vyjednávání, případně nenásilné řešení konfliktu.<ref>Sokol, ''Moc, peníze a právo''. Plzeň 2007, kap. 14.</ref> Povinnost poskytovat azyl chápaly staré kultury jako velmi vážnou a [[Aischylos|Aischylova]] tragédie „Prosebnice“ líčí konflikt panovníka mezi povinností chránit uprchlice a nebezpečím válečného konfliktu s jejich pronásledovateli. V křesťanských zemích se za útočiště pokládaly všecky chrámy, proto se vraždy v kostele chápaly i jako porušení asylovéhoazylového práva.
 
Od 19. století je zřetelná snaha vytvářet mezinárodní systém zacházení s uprchlíky, jenž však byl v širším měřítku uplatněn až v roce 1951 v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (neboli Ženevské konvenci o postavení uprchlíků). V souvislosti s uprchlíky má azyl význam práva na ochranu, jež je poskytováno cizímu státnímu příslušníkovi stíhanému z politických nebo rasových důvodů. Azyl takovému člověku zajišťuje, aby nebyl vydán do státu, kde by byl ohrožen.<ref>MATOUŠEK, Oldřich. ''Slovník sociální práce''. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0, str. 29
 
== V přeneseném smyslu ==
V širším a přeneseném smyslu může slovo asylazyl znamenat:
* útulek pro ohrožené osoby, uprchlíky a podobně,
* útulek pro opuštěná domácí zvířata,
* [[Uprchlík]]
* [[Vznik práva]]
 
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| počet stran = 834
}}
* Lojek, Antonín: K otázce rakouského azylového práva 16. až 18. století.Právněhistorické studie, č. 41/2012,Praha, s. 199-212. ISSN 0079-4929.
* Lojek, Antonín, Brezina, Peter: Církevní azyl a intercese, Bibliotheca Strahoviensis, č. 10/2011, Praha, s. 7-26. ISSN 1213-6514.
 
* Adamová Karolina, Lojek Antonín: ''Zamyšlení nad historií diplomacie a diplomatického azylu'', Praha, Právník 2/2011, 166-180 s. ISSN 0231-6625
* Adamová Karolina, Lojek Antonín: ''České církevní azylové právo 17. a 18. století (Případ Karla Škréty)'', Praha, Aplikované právo 1/2010, 39-49 s. ISSN 1214-4878.
* Lojek, Antonín: ''Formy azylového práva v raném novověku'', Praha, Právník 3/2010, 273-294 s. ISSN 0231-6625.
* Lojek, Antonín: ''České azylové právo 16. až 18. století; kořeny pozdější úpravy nebo možné inspirace pro současnost?'', Praha: Universita Karlova, Právnická fakulta, 2011, Prameny a nové proudy právní vědy 47, 139 s. ISBN 978-80-87146-43-9.
* Lojek, Antonín, Tobíšek Jiří: ''K otázce poskytování azylu a ochrany židům'', Praha, Právník 7/2011, 680-696 s. ISSN 0231-6625.
* Čepelka – Jílek – Šturma, ''Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu''. Brno: Masarykova univerzita, 1997 - 262 s. ISBN 80-210-1493-8.
* L. V. Wellner, ''Právo azylu''. Praha: Argo, 1997 - 591 s. ISBN 80-7203-162-7.
 
{{Portály|Právo}}