Bedřich ze Schwarzenbergu: Porovnání verzí

{{Infobox - křesťanský vůdce

|typ = kardinál

|jméno = Bedřich Schwarzenberg

|čestný sufix =

|obrázek = Schwarzenberg.jpg

|velikost obrázku = 240px

|wikicitáty =

}}

{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=

{{Příbuzný|otec|[[Josef II. Schwarzenberg]]}}

== Život ==

Studoval filosofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu. Roku [[1833]] byl vysvěcen na kněze a [[1836]] se stal [[arcibiskup]]em v Salzburgu, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic. Roku [[1842]] byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly arcibiskupem v Praze. Roku [[1859]] založil [[Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta]]. Dostavba chrámu probíhala v letech [[1871]]–[[1928]]. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Roku [[1863]] svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na [[První vatikánský koncil|Prvním vatikánském koncilu]] vystoupil roku [[1869]] proti [[dogma]]tu o [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]], pak se ale podrobil většině.

[[Soubor:Bedřich Josef Schwarzenberg, portrait.jpg|thumb|left|Portrét od J. V. Myslbeka ve svatovítské katedrále]]

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „[[Národní strana (1848)|staročeské]]“ politiky, jeden z iniciátorů petice, která žádala, aby se císař [[František Josef I.]] dal korunovat na českého krále. Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku [[1882]] vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) [[katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] je bronzový sochařský portrét od [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]].