Afroamerické hnutí za občanská práva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5:
== Bojkot autobusové dopravy v Montgomery ==
Při cestě autobusem v Montgomery v Alabamě 1. prosince 1955 se [[Rosa Parksová]], aktivistka za práva Afroameričanů, odmítla vzdát svého místa v autobusu a uvolnit jej pro bílého pasažéra, čímž porušila právní předpisy o segregaci, které jí nařizovaly přenechat sedadlo v přední části autobusu bílým cestujícím. Rosa Parksová byla zatčena a usvědčena z porušení místních nařízení.
Jejích čin podnítil ostatní Afroameričany v Montgomery k bojkotu veřejné dopravy, který vešel do dějin jako ''Montgomery Bus Boycott'' a který odstartoval protesty za zrušení zákonů o segregaci ve veřejných zařízeních.<ref>"Civil Rights Movement" ''History.com''. [http://www.history.com/topics/black-history/civil-rights-movement Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
Bojkot se ukázal jako velmi účinný. Černošští občané Montgomery využívali společná auta, aby se dostali do práce, nebo chodili pěšky, čímž vyvinuli silný tlak na provozovatele městské dopravy.
Řádek 14:
== Stávky v sedě ==
V únoru 1960 zorganizovali černošští studenti univerzity v Greensboro v Severní Karolíně tzv. „stávku v sedě“ (anglicky ''sit-in'') v místím bufetu, který byl segregovaný. Studenti seděli v části pro bílé zákazníky, čímž nenásilně protestovali proti segregaci sedadel v restauracích. V následujících měsících se tento způsob pasivního protestu rozšířil do dalších měst jihu Spojených států, a přinutil tak mnoho vlastníků restaurací a bufetů k integraci jejich zařízení.<ref>Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref>
Protesty v sedě nejenže zmobilizovaly velké skupiny Afroameričanů po celé zemi, ale vedly také k založení organizace ''The Student Nonviolent Coordinating Committee'' (SNCC), která organizovala protesty po celém jihu. Stávky v sedě si také získaly mnoho podporovatelů mezi bílými obyvateli žijícími na severu Spojených států.
== Jezdci svobody ==
V roce 1961 černošští i bělošští studenti pracující pro ''Congress of Racial Equality'' (CORE) začali svůj způsob protestů, který nazývali "Jezdci svobody" (anglicky ''Freedom Riders'').<ref>Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref> Cestovali autobusem po jihu Spojených států a pokoušeli se o zrušení rasové segregace na autobusových zastávkách. Na některých místech byly často tak brutálně napadáni ze strany bělošských občanů, že prezident Kennedy musel na místo poslat federální jednotky, aby zajistili pořádek, a nakonec vydal nařízení, které ukončilo segregaci na všech autobusových a vlakových zastávkách a ve vozech veřejné dopravy. Nápisy vylučující černošské obyvatelstvo z využívání veřejných zařízení musely být sundány, segregace na toaletách, v čekárnách a restauracích byla zrušena.
== Pochod na Washington ==
Demonstrace za rovná práva Afroameričanů dosáhly svého vrcholu v srpnu 1963. Více než 200 000 demonstrujících zorganizovalo akci "Pochod na [[Washington, D.C.]]", jednu z největších demonstrací za lidská práva v celé národní historii. Protestující se shromáždili před Lincolnovým památníkem, aby byli svědky slavného proslovu Martina Luthera Kinga "[[I Have a Dream]]".
== Zákon o občanských právech ==
Masové protesty a demonstrace vedly v roce 1964 ke schválení Zákona o občanských právech, který zaručoval všem rovné volební právo, zakázal diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národního původu, a podpořil tím i případné zrušení segregace ve školách.<ref>"1964 Civil Rights Act" ''History Learning Site''. [http://www.historylearningsite.co.uk/1964_civil_rights_act.htm Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
Další Zákon o občanských právech z roku 1965 zaručoval federální ochranu všem černošským obyvatelům, kteří by chtěli uplatnit svoje voličské právo. Všechny praktiky užívané ke znemožnění černošským občanům volit, např. testy gramotnosti, znalost ústavy či „dobrá povaha“, se staly nezákonnými.
== Martin Luther King oceněn Nobelovou cenou míru ==
Martin Luther King byl v roce 1964 oceněn [[Nobelova cena za mír|Nobelovou cenou za mír]], čímž se ve svých 35 letech stal nejmladším držitelem této ceny. Nobelova cena mu byla udělena za jeho vedení nenásilného odporu proti rasové diskriminaci. <ref>"Martin Luther King Jr." ''Nobelprize.org''. [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1964/king-bio.html Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
== Reference ==
<references />
| |||