Vizigótské království: Porovnání verzí

Přidáno 23 bajtů ,  před 6 lety
m
typo, obrázky
m (úprava záv. odkazů)
m (typo, obrázky)
 
== Založení tolosánského království ==
[[Soubor:VisigothReino Kingdomde los visigodos-cs.jpgsvg|thumb|240pxupright=1.2|Rozsah říše okolo roku [[500]]]]
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410-415410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius|Honoria]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
 
Honorius si přál, aby Vizigóti pokračovali v bojích v Hispánii s Vandaly, [[Svébové|Svéby]] a [[Alani|Alany]], proto je roku [[419]] oficiálně usídlil jako foederáty v Akvitánii. Vizigóti zde poté vybudovali první barbarskou říši na římském území, nazývanou podle města Tolosy, dnešního [[Toulouse]], které zvolil vizigótský král [[Wallia]] za svoji rezidenci, tolosánské království. Přestože až do roku [[476]] králové fakticky uznávali římskou nadvládu, bylo království prakticky na Římu nezávislé.
== Vizigótská říše v Hispánii ==
{{Dějiny Španělska}}
[[Soubor:Hispania 700 AD.PNGsvg|náhled|left|250px|Vizigótská Hispánie kolem roku 700]]
V Hispánii představovali Vizigóti pouze vládnoucí menšinu. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].