Perský záliv: Porovnání verzí

Na bezpečnost v regionu Perského zálivu a tamní vývoz ropy dohlížela armáda [[Spojené království|Spojeného království]] až do roku [[1972]], kdy se z této oblasti stáhla.<ref>http://blacklistednews.com/?news_id=25891</ref> Náhlé bezpečnostní vakuum, navíc v době, kdy se íránský šáh Páhlaví stával ve své zemi čím dál méně populární, chtělo vyplnit Rusko, ale ve stejné době zareagoval americký prezident [[Richard Nixon|Nixon]] zavedl v zálivu stálou vojenskou přítomnost. Prezident [[Jimmy Carter]] 23. ledna 1980 prohlásil Perský záliv za americkou zónu vlivu a uvedl, že „každý pokus vnější moci získat vliv nad Perským zálivem bude [Spojenými státy] vnímán jako zásadní útok na životně důležité zájmy USA a tento útok bude odražen všemi dostupnými prostředky včetně vojenské síly.“ Jeho výrok, který byl reakcí na [[Sovětská válka v Afghánistánu|invazi Sovětského Svazu do AfganistánuAfganistanu]] během pozdní [[Studená válka|Studené války]], se stal součástí tzv. [[Carterova doktrína|Carterovy doktríny]], podle níž Spojené státy budou více využívat své vojenské síly k hájení svých národních zájmů na Blízkém východě. Trvá dodnes. Americká vojenská přítomnost v Perském zálivu se navíc navýšila během [[Válka v Zálivu|války s Irákem]] v roce 1990–91, a čítá [[Letadlová loď|letadlové lodě]] a stíhačky. Americké daňové poplatníky tento vojenský stav stojí 60 miliard dolarů ročně; pramení z něj ale i nesporná strategická kontrola.<ref>[http://www.brookings.edu/research/articles/2002/03/spring-globalenvironment-telhami The Persian Gulf: Understanding the American Oil Strategy]</ref>