Kostel svatého Prokopa (Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 18:
==== Interiér ====
Uvnitř kostela se nachází nestejně veliké [[Dvojlodí|dvojlodí]], severní loď je výrazně užší (téměř o dvojnásobek) a na jejíž ose se nalézá vzpovědní kaple a zákristie (jenž se nachází pod kostelní věží). Na ose jižní lodi se nachází kněžiště. Obě lodi jsou odděleny dvěma osmibokými pilíři, které přenášejí váhu a roztlaky z kleneb lodí. Pilíře jsou dekorovanými malbou, která má připomínat stavební kvádry. Důležité je říci, že rozdíl mezi loděmi není jen v jejich velikosti, ale také způsobu jejich zaklenutí, neboť užší severní loď je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou o třech polích. Způsob zaklenutí kněžiště je pomocí síťové žebrové klenby, drobná žebra jsou s výžlabky, dekorována stejně jako sloupy a navazující na přípory. V místě styku přípory a žeber je umístěn heraldický prvek. V jižní lodi se nachází klenba síťová dělená pomocí pasů do tří polí. Žebra jsou kamenná, hrubě opracovaná s hlubokými výžlabky, zakončena na trojdílných příporách a s heraldickým prvkem a dekorována malbou. Hlavice přípor v kněžišti jsou tvořeny vegetabilním motivem. V hlavní a vedlejší lodi jak již bylo zmíněno návaznost žeber na přípory zakrývá značná heraldická výzdoba zakladatelů kláštera. Heraldickou výzdobu tvoří sedm erbů první patří pánům z Lemberku pod Ještědem (erb s vlaštovkami umístěný nad bočním vchodem), další pak pánům z Lichtenburka (dvě skřížené ostrve nad varhanami), Bočku z Obřan (orlice nad kůrem), pánů z Kunštátu (erb s dvě černými pruhy v rohu u věže) díky vévodům mustenberským (znak slezské orlice nesoucí na prsou klenot černými pruhy pánu z rodu Kunštátu nad kazatelnou), znak císaře Rudolfa II. se nachází na severní straně, erb opata Václava Vejmluvi se nachází na stěně vítězného oblouku, dálek pak znak Lichtenburků. Přípory na východní straně kněžiště nedosahují až k zemi a končí zhruba v polovině stěny. Na západní straně kostela se nachází hudební kruchta, jenž se táhne přes obě lodě. Její podporu zajišťují čtyři osmiboké pilíře, mezi nimiž se nachází oblouky. Celý prostor pod hudební kruchtou je zaklenut
=== Věž kostela ===
Řádek 29:
Během úprav v 15. století došlo k přístavbě boční (severní) lodi. Do této doby řadíme též přístavbu nynějšího kněžiště.
V průběhu 16. století prochází kostel dalšími stavebními úpravami. Byla přistavěna předsíň s neckovou klenbou a sítí hřebínků, sakristie
V 17. století, konkrétně tedy roku 1651, byl kostel zasažen bleskem. Kolem kostela se nacházel hřbitov obklopený zdí a kostnice. Kostel mel dvě sakristie a čtyři oltáře (sv. Marie, sv. Anny, sv. Tomáše a hlavní sv. Prokopa)
Do 18. století můžeme zařadit barokizaci kostela. Během níž patrně došlo ke stavbě hvězdicové klenby v zákristii a úpravě oken.
Staletí 19. – 21. byla ve znamení regotizace (obnova v gotickém slohu) kostela. Do této doby, konkrétně tedy 1870-1910, spadají barevné vitráže v oknech. V roce 2000 během
== Vybavení kostela ==
|