Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 5 lety
m (typo)
== Krize 1938 ==
[[Soubor:Likvidace českých nápisů.jpg|thumb|Likvidace českých nápisů v pohraničí]]
[[28. březen|28. března]] [[1938]] vykonal [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. Tato politika odsoudila k nezdaru jakkoliv velkorysé návrhy československé vlády vůči sudetským Němcům. Počátkem dubna byl čs. vládou schválen návrh nového národnostního statutu, který však opět SdP označila jako nedostatečný. [[24. duben|24. dubna]] [[1938]] byly Henleinem na sjezdu SdP předloženy tzv. „[[Karlovarský program|Karlovarské požadavky]]“, které vycházely z jeho jednání s Adolfem Hitlerem. Tento dokument obsahoval vedle autonomistických prvků i takové nároky, které byly z hlediska národnostního, z hlediska principů právního demokratického státu i z hlediska státní suverenity pro [[Československo]] nepřijatelné. V květnových a červnových [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]] získala SdP kolem 90 % hlasů německých voličů. Dne [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako „Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] pražskou misi, jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl československou vládou schválen československou vládou „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek“, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak Runcimanova mise, tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu.
 
Dne 7. září 1938 došlo při demonstrací 500 stoupenců SdP před budovou krajského soudu v Ostravě k [[Ostravský incident|incidentu]], při kterém policista udeřil poslance za SdP.<ref>''Němci ve Slezsku'', s. 244–245.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kvaček | jméno = Robert | odkaz na autora = Robert Kvaček | titul = Ostravský incident henleinovců v září 1938 a jeho ohlas | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Ostrava | odkaz na sborník = | vydavatel = | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava | rok vydání = 1987 | isbn = | url = | strany = 227–236}}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Nenička | jméno = Lubomír | odkaz na autora = | titul = Případ strážníka č. 367 : tzv. ostravský incident 7. září 1938 a jeho odezva v ostravském tisku | periodikum = Slezský sborník | odkaz na periodikum = Slezský sborník | rok = 2005 | ročník = 103 | číslo = 2 | strany = 118-133 | issn = 0037-6833}}</ref> Situace, která byla podle Waltera Runcimana vyprovokována demonstrujícími sudetskými Němci, posloužila zástupcům SdP jako záminka nejdříve k přerušení a později i k ukončení jednání s československou vládou.<ref>''Velké dějiny XIV.'', s. 617–618.</ref>
Anonymní uživatel