Alexandr I. Pavlovič: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava překlepu |
Sedmý pád je Ruskem a nikoli Ruskom. Alespoň v Česku. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 63:
==== Války s Napoleonem ====
Na zahraničně-politické scéně Alexandr nejdříve váhal. Vstoupil do spojenectví s [[Spojené království|Velkou Británií]], později spolupracoval s [[Prusko|Pruskem]] a snažil se o udržení přátelské atmosféry s [[Francie|Francií]]. S tou uzavřel tajnou dohodu, aby si zabezpečil vliv v Evropě, ta ale skončila pravým opakem. V čele Francie stál tehdy [[Napoleon Bonaparte|Napoleon I. Bonaparte]], kterého Alexandr zpočátku obdivoval, později však svůj postoj změnil a viděl v něm obyčejného sobeckého [[Tyrannis|tyrana]]. Tím se stala jakákoli náklonnost mezi
[[Soubor:Alkruger.jpg|thumb|Alexandr I. v roce [[1812]].]]
Alexandr se od 9. září 1805 věnoval vedení armády. Třebaže byl formálním velitelem armády zkušený generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|M. I. Kutuzov]], všechna jeho rozhodnutí musel potvrdit car. V průběhu [[bitva u Slavkova|bitvy u Slavkova]] ([[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]]) se Alexandr neřídil radou Kutuzova a spolu s rakouským císařem [[František I. Rakouský|Františkem I.]] nařídili útok svých spojených vojsk, který ale [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] rozdrtil. Dva dny po bitvě, 4. prosince 1805, bylo mezi Francií a Ruskem uzavřeno příměří a ruská vojska opustila rakouské území. Po bitvě u Slavkova Alexandr odmítl navržený [[Řád sv. Jiří (Rusko)|Řád sv. Jiří]].
| |||