Verze z 7. 4. 2014, 19:55 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací m reference dány nad literaturu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 5. 2014, 02:33 editovat zrušit editaci Aeromix (diskuse \| příspěvky) 1 965 editací upřesnění hranice - ne celé území severně od opavy připadlo prusku, malý úsek přilehlý městu opava a severně od něj zůstal rakouský Přejít na další porovnání →
Řádek 16: [[Král]] [[Matyáš Habsburský\|Matyáš]] udělil Opavsko roku [[1613]] lénem svému důvěrníkovi [[Karel I. z Lichtenštejna\|Karlovi I. z Lichtenštejna]] ([[1569]]–[[1627]]) a formálně je stvrdil jako součást [[Slezsko\|Slezska]]. Po první slezské válce bylo v roce [[1742]] území [[Vratislavský mír\|Vratislavským mírem]] opět rozděleno. Část ležící východně od města [[Opava\|Opavy]] a severně od [[Opava (řeka)\|řeky Opavy]] ([[Glubčice]] a [[Prudník]]) ~~připadlo~~připadla k Prusku a jižní část s [[Krnov]]em, [[Bruntál]]em, [[Bílovec\|Bílovcem]] a [[Opava\|Opavou]] k [[Rakousko\|Rakousku]]. Rakouská část se po [[první světová válka\|první světové válce]] v roce [[1918]] stala společně s jižní částí pruského Ratibořska součástí [[Československo\|Československa]]. [[Prusko\|Pruská]] část připadla, po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] Polsku. I přes ztrátu vlády nad Opavským a Krnovským knížectvím používají dosud vládnoucí monarchové lichtenštejnského rodu titul opavského a krnovského vévody.

Opavské knížectví: Porovnání verzí