Ganymedes (měsíc): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m →Atmosféra a ionosféra: oprava odkazu |
||
Řádek 185:
V roce 1972 mezinárodní tým astronomů z [[Indie]], [[Spojené království|Spojeného království]] a [[Spojené státy americké|USA]] pracující na [[Indonésie|indonéské]] [[observatoř Bosscha|observatoři Bosscha]] ohlásil objev slabé atmosféry okolo měsíce během [[zákryt]]u [[hvězda|hvězdy]].<ref name="Carlson1973">{{Citace periodika|příjmení=Carlson|jméno=R.W.|spoluautoři= et al.|titul=Atmosphere of Ganymede from its occultation of SAO 186800 on 7 June 1972|periodikum=Science|rok=1973|ročník=53|strany=182|url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1973Sci...182...53C}}</ref> Atmosférický tlak na povrchu odhadly na 1 [[Bar (jednotka)|μBar]] (0,1 [[Pascal (jednotka)|Pa]]).<ref name="Carlson1973" /> Nicméně v roce 1979 pozorovala sonda Voyager 1 zákryt hvězdy [[Kappa Centauri|κ Centauri]] během jejího letu k planetě s rozdílnými výsledky.<ref name="Broadfoot1981">{{Citace periodika|příjmení=Broadfoot|jméno=A.L.|spoluautoři= et al.|titul=Overview of the Voyager Ultraviolet Spectrometry Results through Jupiter Encounter|periodikum=Science|rok=1981|ročník=86|strany=8259–8284| url=http://www-personal.umich.edu/~atreya/Articles/1981_Overview_Voyager.pdf|formát=PDF}}</ref> Měření během zákrytu byla provedena v dalekém ultrafialovém spektru světla o [[vlnová délka|vlnové délce]] 200 [[Metr|nm]], což zaručilo citlivější měření než pozorování ve viditelném spektru z roku 1972. Voyager 1 nezjistil žádnou přítomnost atmosféry okolo měsíce. Maximum částic nad povrchem určil na 1,5e+9 cm<sup>−3</sup>, což by odpovídalo atmosférickému tlaku na povrchu méně než 2,5e-5 μBar;<ref name="Broadfoot1981" /> hodnotě, která byla téměř o pět řádů menší, než bylo naměřeno během roku 1972. Starší měření se tak ukázalo jako příliš optimistické.<ref name="Broadfoot1981" />
[[Soubor:Map of temparatureof ganymede.jpg|thumb|left|Teplotní mapa povrchu Ganymedu v nepravých barvách]]
V roce 1995 pozoroval [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] slabou kyslíkovou atmosféru Ganymedu, která je velice podobné [[
Existence neutrální atmosféry vede k tomu, že by mohla existovat inosféra, jelikož molekuly kyslíku jsou ionizované dopady energeticky nabitých elektronů přicházejících z magnetosféry<ref name="Paranicas1999">{{Citace periodika|příjmení=Paranicas|jméno=C.|příjmení2=Paterson|jméno2= W.R.|příjmení3= Cheng|jméno3= A.F.|spoluautoři= et al.|titul=Energetic particles observations near Ganymede|periodikum=J.of Geophys.Res.|rok=1999|ročník=104|číslo=A8|strany=17,459–17,469| doi=10.1029/1999JA900199|url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1999JGR...10417459P}}</ref> a sluneční extrémně ultrafialovou radiací.<ref name="Eviatar2001">{{Citace periodika|příjmení=Eviatar|jméno=Aharon|příjmení2=Vasyliunas|jméno2= Vytenis M.|příjmení3= Gurnett|jméno3= Donald A.|spoluautoři= et al.|titul=The ionosphere of Ganymede|periodikum=Plan.Space Sci.|rok=2001|ročník=49|strany=327–336| doi=10.1016/S0032-0633(00)00154-9|url=http://www.tau.ac.il/~arkee/ganymop.ps|formát=ps}}</ref> Nicméně existence ionosféry Ganymedu je kontroverzní, podobně jako vlastnosti jeho atmosféry. Některá měření sondy Galileo našly zvýšenou hustotu elektronů poblíž měsíce naznačující existenci ionosféry, další neobjevily nic.<ref name="Eviatar2001" /> Hustota elektronů poblíž povrchu se pohybuje mezi 400–2500 cm<sup>−3</sup>.<ref name="Eviatar2001" /> K roku 2008 ale vlastnosti hypotetické ionosféry nebyly detailněji určeny.
|