Princové z Toweru: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upravit
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
 
 
V roce 1483, když [[Edward IV.]] zemřel, v Anglii se blížila ke konci [[Válka růží]]. Edward měl dva syny, následníka trůnu [[Eduard V.|Edwarda]], 12, a [[Richard |Richarda]], 9. Po otcově smrti žil [[Eduard V.|Edward V.]] ve společnosti své matky na Ludlow, ale [[Richard III.|Richard z Glouchestru]], jeho strýc, převzal oba chlapce do své péče. Během několika týdnů byli chlapci prohlášeni za nelegitimní a umístěni do [[Tower Bridge|Toweru]] a on byl prohlášen králem.
V té době [[Tower]] neměl takovou pověst jako nyní. Byla to královská rezidence, zbrojnice. Nebylo to vězení. Umístěním princů do [[Tower|Toweru]], Richard teoreticky je neumisťoval do vězení, ale pouze pod ochranu.
Princové byli pravidelně vídáni hrající si v zahradách [[Tower|Toweru]], ale na začátku června 1983 zmizeli. Klepy se začali šířit, že byli zavražděni. Byli doopravdy mrtví? To nikdo neví. Možná, že [[Richard III.|Richard]] věřil, že jeho synovci jsou nelegitimní, a dále se o ně nezajímal.
 
Brzy nastala otevřená rebélie. Henry Stafford, Vévoda z Buckinghamu se pokusil o převrat, ale ten se nezdařil. Možná by vše dopadlo jinak, kdyby se jeho spojenec [[Jindřich VII. Tudor|Henry Tudor, vévoda z Richmondu]] k němu připojil, jak bylo plánováno. [[Jindřich VII. Tudor|Henry]] byl v exilu ve Francii, ale jeho připlutí do Anglie, bylo překaženo nepříznivým počasím. Když se dozvěděl, že o neúspěchu rebélie, rozhodl se počkat na příznivější chvíli.
 
Na jaře 1484, byl [[Richard III.|Richardův]] syn Edward potvrzen jako následník trůnu. Bohužel poté zemřel, posléze i jeho matka Anne Neville. Znovu začaly kolovat klepy, tentokrát o tom, že ji [[Richard III.]] zabil, aby si mohl vzít svou vlastní neteř Elizabeth, dceru Edwarda IV., za účelem upevnění jeho práva na trůn. Veřejná podpora díky tomu zeslábla, a jeho bývalí spojenci se přidali na stranu [[Jindřich VII. Tudor|Henryho Tudora]].
 
[[Richard III.|Richardovi]] nepřátelé udělali, co mohli, aby pro sebe získali podporu. A zmizení princů jim hrálo přímo do karet. [[Jindřich VII. Tudor|Henry]] se objevil ve Walesu a postupoval do Anglie, cestou sbírající vojáky. [[Richard III.|Richard]] jim se svou armádou pospíchal naproti. Potkali se v [[Bitva u Bosworthu|Bosworthu]]. V zuřivé bitvě [[Jindřich VII. Tudor|Henry]] prohrával, když důležití [[Richard III.|Richardovi]] spojenci ho zradili a přešli k [[Jindřich VII. Tudor|Henrymu]]. [[Jindřich VII. Tudor|Henry]] [[Richard III.|Richarda]] porazil a prohlásil se králem. V tomto bodě musel Henry prince z Toweru považovat za mrtvé, poněvadž jinak by on sám neměl právo na trůn. A kdyby náhodou mrtví nebyli, začal rozšiřovat zvěsti, že je Richard III. nechal zadusit polštářem a jejich těla byla zakopaná v Toweru. V roce 1502 se k vraždě se pod mučením přiznal jistý James Tyrell, což není potvrzená informace, protože o tom víme z životopisu o Richardu III. od Thomase Moorea, což není spolehlivý zdroj.
 
V roce 1674 dělníci začali připravovat rekonstrukci Bílé věže v Toweru. Když odklízeli suť na patě schodiště, narazili na hrůzný nález; dvě kostry, dostatečně malé, aby mohli být dvou dětí. Okamžitý předpoklad v tom čase byl, že jsou to pozůstatky Edwarda a Richarda, princů z Toweru. Kdyby to bylo nalezeno dnes, bylo by provedeno forenzní ohledání, DNA vzorky by byly sebrány, za účelem zjištění zda kostry jsou pozůstatky princů.