Pakt Ribbentrop-Molotov: Porovnání verzí

Přidáno 1 441 bajtů ,  před 6 lety
 
== Sovětsko-německé sbližování ==
Mírová smlouva, uzavřená ve [[Versailleská smlouva|Versailles]] vítěznými mocnostmi první světové války, odsunula poražené Německo a bolševické Rusko na okraj evropského dění. Oba státy proto v roce 1922 uzavřely v [[Rapallská smlouva (1922)|Rapallu]] smlouvu o obnovení diplomatických styků, zřekly se vzájemné náhrady válečných škod a zahájily hospodářskou a vojenskou spolupráci. Rusové získali moderní technologie, lokomotivy, stroje i těžké zbraně a Němci mohli v Rusku cvičit letectvo, tankové a dělostřelecké jednotky, což bylo porušením Versailleské smlouvy. Tato spolupráce trvala až do nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 a poté byla přerušena.
 
Německá zahraniční politika začala ohrožovat nejen západních velmoci, ale také Sovětský svaz. Nastalo krátké období sbližování mezi Velkou Británií, Francií a Sovětským svazem, které ovšem zásadně narušilo podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]. Sovětský svaz nebyl k jednání přizván a Stalin se začal obávat, že západní země připravují dohodu proti němu.
 
V říjnu 1938 ministr zahraničních věcí [[Ribbentrop|Joachim Ribbentrop]] představil Polsku návrh obnovy smlouvy o neútočení výměnou za připojení svobodného města [[Danzig]] ([[Gdańsk]]) k Německu a za povolení výstavby [[Hitlerova dálnice|exteritoriální dálnice]] a železnice mezi Východním Pruskem a Německem přes polský koridor. Polsko tyto požadavky odmítlo přijmout. V důsledku toho byla 28. dubna 1939 tato smlouva [[Hitler|Hitlerem]] jednostranně vypovězena a Německo obnovilo své územní nároky.
 
Ke změně situace došlo 15. března [[1939]] po obsazení [[Protektorát Čechy a Morava|Čech a Moravy]] německými vojsky. Týž den vyzval sovětský ministr zahraničních věcí [[Maxim Litvinov]] významné evropské státy k zahájení konference, která by se zabývala německou agresivní politikou v Evropě. 16. března vyzval [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Francie|Francii]] k jednání o smlouvě o vzájemné pomoci, ke které by se mohlo připojit i [[Polsko]]. Britský premiér [[Neville Chamberlain]] však jednání odmítl s tím, že je předčasné a začal prosazovat myšlenku společného prohlášení Velké Británie, Francie, SSSR a Polska vůči ohrožení. Polsko, které již v lednu 1939 jednalo tajně s [[Adolf Hitler|Hitlerem]] o možné spolupráci při útoku na [[Sovětský svaz]], však toto prohlášení odmítlo podepsat. Jednání mezi SSSR a Velkou Británií, která probíhala od poloviny března do konce dubna 1939, však dopadla neúspěšně.
 
Citát: ''„16. dubna Sověti předložili oficiální návrh na vytvoření jednotné fronty pro společnou pomoc mezi Velkou Británií, Francií a SSSR… Nemůže být žádných pochyb…, že Británie a Francie měly přijmout ruskou nabídku.“'' (Churchill, Winston. Druhá světová válka. Praha: Lidové noviny, 1992. Str. 326)<ref>http://www.blisty.cz/2010/8/27/art54198.html</ref>
 
Od dubna do července 1939 sovětští a němečtí úředníci podávali řadu hlášení, týkající se potenciálu zahájení politických jednání, ovšem žádná skutečná jednání se prozatím nevedla. V květnu Stalin nahradil ministra zahraničí [[Maxim Litvinov|Maxima Litvinova]], který byl považován za příliš prozápadního a který byl navíc žid, [[Molotov|Vjačeslavem Molotovem]]. Na konci července a na začátku srpna 1939 se dohodli sovětští a němečtí představitelé na většině podrobností plánované hospodářské smlouvy a začali řešit potenciální politickou dohodu, kterou Stalin nechtěl uzavřít dříve, než bude dohodnuta hospodářská část. Hitler, který chtěl na [[Polsko]] zaútočit již 25. srpna, si rychlé uzavření politické smlouvy se SSSR velice přál. 19. srpna byla německo-sovětská ochodní dohoda podepsána.