Fjodor III. Alexejevič: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
infobox
→‎Car: Menší formátové úpravy a linkování
Řádek 41:
Následníkem se stal po smrti svého o sedm let staršího bratra [[Alexej Alexejevič|Alexeje]], který zemřel, když bylo Fjodorovi devět let (v roce [[1670]]), na carský trůn usedl v patnácti letech po smrti svého otce Alexeje I. Michajloviče 27. dubna/7. května [[1676]] ([[korunovace]] proběhla 18./28. června téhož roku) a panoval do svého předčasného skonu v roce [[1682]].
 
Jeho krátká vláda byla ve znamení důležitých událostí a reforem. V roce [[1678]] bylo provedeno všeobecné [[sčítání lidu]]; v roce [[1679]] zavedeno uvalení přímých daní jednotlivým uživatelům půdy (které zvýšilo útlak poddaných). Ve vojenských záležitostech podnikl Fjodor několik kroků k modernizaci: v roce [[1682]] bylo zrušeno armádu paralyzující ''местничество (mestničestvo)'' (systém obsazování vyšších státních funkcí a úřadů podle urozenosti kandidátů nebo funkcí držených jejich předky); tím byl položen konec nebezpečnému zvyku bojarů a dvořanů brát v potaz zásluhy předků při obsazování funkcí a míst. Pro uchování památky předků byly zavedeny ''rodoslovné knihy''. Nového rozmachu doznaly ''pluky "иноземного строя (inozemnogo stroja)"'' (vojenské oddíly zformované z cizinců, [[kozáci|kozáků]] aj.). Zrušeny byly některé nejdrastičtější tresty, zvětšeny kompetence knížat při současném zmenšení počtů úřadů.
 
Fjodor chtěl urovnat vztahy s Polskem, a proto prodloužil v roce 1678 ''Andruszovskou[[Andrusovské smlouvu''příměří|Andrušovské příměří]] a deklaroval přání uzavřít mír. Neubránil se však válce s Tureckem, když hejtman ''Doroszenko'', vazalsky připoután k [[Osmanská říše|Osmanské říši]], se pokusil podřídit si celou levobřežní Ukrajinu. Tato rusko-turecká válka proběhla v letech [[1676]]-[[1681]], Rusko v ní válčilo na [[Ukrajina|ukrajinském]] území s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] spojenéspojenou s [[Krymský chanát|Krymským chanátem]]. Válka skončila v roce 1681 uznáním práv Ruska na území zadněperskélevobřežní Ukrajiny a zákazem osídlování tzv. [[Divoká pole|Divokých polí]] (starý polský název pro [[Záporoží]]) na jihu Ukrajiny.
 
Podle carova nařízení bylo otevřeno ''Zaikonospasskoje učilišče'' - akademie věd při Zaikonospasském klášteře, kde schopní učenci, přednášeli vše, co výslovně nezakazovala [[pravoslaví|ortodoxní církev]]. Pokračovaly represe proti staromilcům, jmenovitě byl s nejbližšími stoupenci upálen [[pop (kněz)|protopop]] ''[[protopop Avvakum|Avvakum]]'', předpověděvší před smrtí brzkou carovu smrt.
 
== Manželství ==