Azyl: Porovnání verzí

Azyl je prastarý nábožensko-právní institut a původně znamená útočiště, místo, kam se pronásledovaný člověk může uchýlit před pronásledovateli, protože ho tam chrání náboženská autorita. Když se tam člověk uchýlil, přestaly se na něj vztahovat světské zákony a poddal se ochraně Bohů.Tato místa byla přesně definována jako to, kterým osobám je možné azyl poskytnout a kterým ne, případně jaké rituály musí žadatel o azyl předem podstoupit (u křesťanů např. pokání.)<ref>MATOUŠEK, Oldřich. ''Slovník sociální práce''. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0, str. 29</ref> Podle [[Bible]] měli mít staří [[Izrael]]ci „útočištná města“, která však neposkytovala ochranu vrahům (Num 35,11-14; Joz 20,2nn; 1Par 6,42-52). Smysl byl zabránit okamžité pomstě a tak umožnit vyjednávání, případně nenásilné řešení konfliktu.<ref>Sokol, ''Moc, peníze a právo''. Plzeň 2007, kap. 14.</ref> Povinnost poskytovat azyl chápaly staré kultury jako velmi vážnou a [[Aischylos|Aischylova]] tragédie „Prosebnice“ líčí konflikt panovníka mezi povinností chránit uprchlice a nebezpečím válečného konfliktu s jejich pronásledovateli. V křesťanských zemích se za útočiště pokládaly všecky chrámy, proto se vraždy v kostele chápaly i jako porušení asylového práva.