Passacaglia: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření hesla, doplnění |
+ literatura |
||
Řádek 8:
Na konci 20. let 17. století passacagliu přehodnotil italský skladatel [[Girolamo Frescobaldi]], který ji přetvořil do sledu [[variace (hudba)|variací]] na basové téma (které samo může variovat).<ref>Silbiger 2001.</ref> Pozdější skladatelé tento model převzali a v 19. století již výraz představoval sérii variací na [[ostinato|ostinátní]] téma, obvykle vážnějšího charakteru.<ref>Silbiger 2001.</ref> Frescobaldi rozvinul také velmi podobnou formu, [[ciaconna|ciaconnu]]. Obě formy jsou vzájemně úze spjaty, ale jelikož "skladatelé často užívali výrazů ''chaconne'' a ''passacaglia'' nahodile[...] moderní pokusy o přesné rozlišení obou pojmů jsou nepřesné a historicky nepodložené".<ref>Bukofzer 1947, 42.</ref> V počátcích hudební vědy proběhly pokusy o formální rozlišení mezi historickými útvary ciaconnou a passacaglií, ale badatelé často došli k protichůdným výsledkům. Například [[Percy Goetschius]] došel k názoru, že ciaconna je obvykle založena na harmonické sekvenci s opakováním sopránové melodie, a passacaglia se tvoří nad základním basovým tématem,<ref>Goetschius 1915, 29 and 40</ref> zatímco [[Clarence Lucas]] obě formy definoval přesně opačně.<ref>Lucas 1908, 203.</ref> Nicméně později došlo k pokroku směrem k rozlišení pro užití v 17. a na počátku 18. století, kdy někteří skladatelé (zejména Frescobaldi a [[François Couperin]]) záměrně smísli oba žánry v jedné skladbě.<ref>Silbiger 1996.</ref>
==Literatura==
* Bukofzer, Manfred. 1947. ''Music in the Baroque Era''. New York: W. W. Norton.
* Fischer, Kurt von. 1958. "Chaconne und Passacaglia: Ein Versuch". ''Revue Belge de Musicologie'' / ''Belgisch Tijdschrift voor Muziekwetenschap'' 12:19–34.
* Goetschius, Percy. 1915. ''The Larger Forms of Musical Composition: An Exhaustive Explanation of the Variations, Rondos, and Sonata Designs, for the General Student of Musical Analysis, and for the Special Student of Structural Composition''. [New York]: G. Schirmer.
* Handel, Darrell. 1970. "Britten's Use of the Passacaglia", ''Tempo'', nové části č. 94 (podzim): 2–6.
* Henderson, Lyn. 2000. "Shostakovich and the Passacaglia: Old Grounds or New?" ''Musical Times'' 141, č. 1870 (jaro): 53–60.
* Hudson, Richard. 1970. "Further Remarks on the Passacaglia and Ciaconna". ''Journal of the American Musicological Society'' 23, č. 2 (léto): 302–14.
* Hudson, Richard. 1971. "The Ripresa, the Ritornello, and the Passacaglia." ''Journal of the American Musicological Society'' 24, č. 3 (podzim): 364–94.
* Lucas, Clarence. 1908. ''The Story of Musical Form''. The Music Story Series, edited by Frederick J. Crowest. London: The Walter Scott Publishing Co., Ltd.; New York: Charles Scribner’s Sons.
* Murtomäki, Veijo. 2008. [http://muhi.siba.fi/muhi/bin/view/Articles/rom_konsertto6?s= Pianokonserttoja Lisztin ja Brahmsin välissä]. Helsinki: Sibelius-Akatemia. (Finsky), získáno 29. ledna 2008.
* Schmitt, Thomas. 2010. "[http://www.fzmw.de Passacaglio ist eigentlich eine Chaconne. Zur Unterscheidung zweier musikalischer Kompositionsprinzipien]." ''Frankfurter Zeitschrift für Musikwissenschaft'' 13:1–18.
* Silbiger, Alexander. 1996. "[http://sscm-jscm.press.uiuc.edu/v2/no1/silbiger.html Passacaglia and Ciaccona: Genre Pairing and Ambiguity from Frescobaldi to Couperin]". ''Journal of Seventeenth-Century Music'' 2, č. 1.
* Silbiger, Alexander. 2001. "Passacaglia". ''The New Grove Dictionary of Music and Musicians'', second edition, edited by [[Stanley Sadie]] and [[John Tyrrell (professor of music)|John Tyrrell]]. London: Macmillan Publishers.
* Stein, Leon. 1959. "The Passacaglia in the Twentieth Century". ''Music and Letters'' 40, č. 2 (duben): 150–53.
* Walker, Thomas. 1968. "Ciaccona and Passacaglia: Remarks on Their Origin and Early History". ''Journal of the American Musicological Society'' 21, č. 3 (podzim): 300–20.
==Externí odkazy==
* [http://polyhymnion.org/swv/ostinato.html Passacaglie a ciaconny pro loutnu]
* [http://polyhymnion.org/adc/music-download.htm Passacaglie a ciaconny pro barokní kytaru]
== Reference==
Řádek 16 ⟶ 36:
{{Barokní hudba}}
[[Kategorie:Barokní tanec]]
[[Kategorie:Barokní hudba]]
[[Kategorie:Formy klasické hudby]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]
| |||