Héra: Porovnání verzí

Byla uctívána přibližně v letech 800 př. n. l. (možná i dříve) až do všeobecného přijetí [[křesťanství]]. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni ([[ženské pohlaví]]), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském [[pantheon]]u je jejím protějškem bohyně [[Iuno]]. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla [[Mlha|mlhám]], [[Bouře|bouřím]], [[blesk]]ům. Říká se, že vládla i [[počasí]]. Na starosti měla především [[manželství]] a právě k ní se modlily manželky. Byla zároveň také velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Například nymfu [[Io (mytologie)|Io]] musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když zase zjistila, že bohyně Leto čeká dítě s jejím mužem, zakázala všem ostrovům, aby ji dovolilidovolily zůstat a porodit na jejich půdě.

Ze třetí generace bohů se [[Rheia|Rheie]] a [[Kronos|Kronovi]] narodila jako první. Její bratr [[Zeus]] se podle mýtu proměnil v [[kukačka|kukačku]], svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna [[Áres|Area]], toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní [[Olymp]]ané, neměli příliš v lásce. Dalším je [[Héfaistos]], ale podle některých tradic, ho Héra zplodila sama, na trucnatruc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí [[Hébé]] a [[Eileithýia]]. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala k [[Žena|ženám]], s kterými ji Zeus podvedl a pronásledovala také potomky manželova vzplanutí. Zvláště slavným se stalo její pronásledování [[Herakles|Herakla]].