Lucullus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 5:
Patřil k aristokratické straně [[optimáti|optimátů]] a jeho politickým spojencem byl [[Lucius Cornelius Sulla]]. Proslavil se zejména ve válkách proti králi [[Mithridatés VI. Pontský | Mithridatovi VI. Pontskému]]. Poté, co obsadil Bíthýnii a vyhnal Mithridata z jeho království - ten byl nucen uchýlit se ke svému zeti [[Tigranes| Tigranovi I.]] - vytáhl Lucullus proti [[Arménie| Arménii]]. Zde dosáhl rozhodujícího vítězství v roce 69 př. n. l. v [[bitva u Tigranocerty|bitvě u Tigranocerty]].
 
Porážka Arménů vynesla Římanům a Lucullovi obrovskou kořist. Po válce se Lucullus zaměřil na řešení těžké hospodářské situace obyvatel provincie Asie, zadlužených po první válce s Mithridatem vinou vysokých úroků z lichvy. Snížil úrokovou míru z 48% na 12%, čímž na sebe poštval hněv římských finančních úředníků. V roce 66  př.  n.  l. mu bylo velení odňato a svěřeno [[Pompeius| Pompeiovi]].
 
Po návratu z bojů se proslavil jako mecenáš a stavitel, který investoval do mnoha velkorysých a nesmírně nákladných projektů; jako byla socha Štěstí od [[Arkesilos| Arkesilaa]] za milión [[Sestercius| sesterciů]]. Za kopii Pausiovy Ověnčené vynaložil dva talenty. Vlastnil velkou řeckou knihovnu a rozsáhlé umělecké sbírky. Do jeho nejbližšího okruhu patřili: filozof [[Antiochos z Askalonu]] a básník epigramů [[Archiás]]. Lucullus též dostal darem od [[Marcus Tullius Cicero| Cicerona]] jednu knihu spisu ''Academica''. Slavné jsou i velkolepé hostiny, které Lucullus pořádal - tzv. „lukulské hody“, které se dodnes používají jako označení nákladného a luxusního stolování. Založil slavné sady [[Horti Luculliani]]. Z Pontského města [[Kerasús]] dal importovat třešně, které poté nechal zavést do svých ovocných zahrad.