Jan Otto: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
rozšíření podle brožury o knihovně v Přibyslavi |
||
Řádek 4:
== Životopis ==
Narodil se v domě čp. 42 na dnešním [[Bechyňovo náměstí|Bechyňově náměstí]] jako nejstarší z pěti dětí v rodině vojenského [[ranhojič]]e. Jeho rodiče si nemohli dovolit platit mu [[studium|studia]], proto ukončil [[školní docházka|školní docházku]] ve 13 letech a odešel do [[Praha|Prahy]] vyučit se [[kupec|kupcem]]. Jeho pozornost ovšem více upoutal [[knihtisk]] a v 21 letech získal zaměstnání v tiskárně bratří [[Eduard Grégr|Grégrů]], kde poté působil deset let jako [[účetní]] a [[disponent]]. Svou pílí, pracovitostí a výhodným sňatkem s Miladou, dcerou zámožného pražského tiskaře, nakladatele a knihkupce [[Jaroslav Pospíšil (nakladatel)|Jaroslava Pospíšila]], se postupně osamostatnil. V
===
Vydával knihy z nejrůznějších oborů – od nenáročné lidové četby (edice ''Matice lidu'' a ''Laciná národní knihovna'') přes [[cestopis]]y a odborné publikace z nejrůznějších oborů ([[Filosofie|filozofie]], [[matematika]], [[jazykověda]]), [[slovník]]y, ale i [[časopis]]y (''[[Zlatá Praha (časopis)|Zlatá Praha]]'', ''[[Lumír (časopis)|Lumír]]'', ''Ilustrovaný svět'', ''[[Světozor]]'', humoristický ''Paleček''). Mezi známá díla, která vydal, patřil i [[Alfred Brehm|Brehmův]] ''[[Brehmův život zvířat|Život zvířat]]'', [[ilustrace|ilustrované]] ''Povídky, arabesky a humoresky'' [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] a rozsáhlý cyklus ''[[Čechy]]''. V letech [[1874]]–[[1884]] provozoval Jan Otto i sortimentní [[knihkupectví]].
==== Ottův slovník naučný ====
{{Podrobně|Ottův slovník naučný}}
Ottovým největším, nejznámějším a dodnes nepřekonaným dílem je
=== Společenský život a ocenění ===
Kromě své plodné vydavatelské práce byl aktivně činný také ve společenském životě své doby. Byl členem mnoha spolků, např. [[Sokol (spolek)|Sokola]], [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]], [[Merkur (spolek)|Merkuru]], [[První občanská záložna|První občanské záložny]], [[Průmyslová jednota|Průmyslové jednoty]], výboru pro stavbu [[Národní divadlo|Národního divadla]], vedení [[Pojišťovna Praha|Pojišťovny Praha]] a vedení [[Živnostenská banka|Živnostenské banky]]. Působil též ve výkonném výboru [[Zemská Jubilejní výstava|Zemské jubilejní výstavy]] ([[1891]]) a výkonném výboru [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy]] ([[1895]]). V roce [[1912]] byl dokonce jmenován členem [[panská sněmovna|panské sněmovny]]. Udržoval čilé styky s předními osobnostmi své doby (např. [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]], [[Edvard Beneš|Edvard Beneš]]) a obdržel řadu vyznamenání – např. ''rytíř řádu Františka Josefa'' (1891, za účast na zemské jubilejní výstavě), ''zlatou medaili města Prahy'' (1896), ''[[Řád železné koruny|řád Železné koruny]] III. třídy'' ([[1898]], udělen knížetem [[Mikuláš Černohorský|Mikulášem Černohorským]]), ''zlatou medaili'' na [[Světová výstava 1900|Světové výstavě v Paříži]] (1900) či titul ''Knihkupec české univerzity'' od [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].
Ve svém rodném kraji podporoval Otto vzdělávací a osvětové spolky, probouzející se český národohospodářský život (spolupracoval např. s [[František Malinský|Františkem Malinským]]) a nemalou měrou se zasloužil např. o sbírku peněz a později i realizaci [[Žižkova mohyla|Žižkovy mohyly]] nedaleko [[Přibyslav]]i, připomínající úmrtí [[vojevůdce]] [[Jan Žižka|Jana Žižky]] (odhalena byla roku [[1874]]).<ref name="knihovna" /> Za své zásluhy o Přibyslav byl v roce 1912 jmenován čestným občanem tohoto města.<ref name="knihovna" /> Na jeho popud se konala též první pouť [[Češi|Čechů]] do [[Kostnice]] (místo úmrtí [[Jan Hus|Jana Husa]]). Připisuje se mu i autorství nápadu uspořádání finanční sbírky k získání prostředků pro stavbu Národního divadla.<ref name="juda">{{Citace monografie
| příjmení = Juda
| jméno = Václav
Řádek 33:
=== Úmrtí a odkaz ===
Jan Otto zemřel v [[Praha|Praze]] uprostřed [[první světová válka|první světové války]], [[29. květen|29. května]] [[1916]], ale činný byl až téměř do své smrti a jen několik týdnů před ní vyjádřil potěšení z toho, že ''„písemnictví naše dříve chudé začíná se rozmáhati do šířky i do hloubky“''.<ref name="knihovna" /> Při impozantním pohřbu bylo jeho tělo pochováno na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]].<ref name="knihovna" /> V rodné [[Přibyslav]]i se den po jeho úmrtí sešla smuteční schůze městského zastupitelstva a bylo rozesláno na 200 [[smuteční oznámení|smutečních oznámení]].<ref name="knihovna" /> Pohřbu Jana Otty v Praze se jako zástupci města zúčastnili starosta [[Jan Bechyně (starosta Přibyslavi)|Jan Bechyně]] a tři další členové městské rady.<ref name="knihovna" />
Jan Otto zemřel v [[Praha|Praze]] v době probíhající [[první světová válka|první světové války]]. Dům v Přibyslavi, ve kterém se narodil, byl zničen při [[bombardování]] města na konci války v roce [[1945]]. Na dvoře nedalekého Kurfürstova domu byla umístěna pamětní deska Jana Otty z díla přibyslavského akademického sochaře [[Roman Podrázský|Roman Podrázského]].▼
Při příležitosti výroči 40 let od zahájení Ottovy nakladatelské činnosti – v roce [[1911]] – na svou spolupráci s ním vzpomínaly a blahopřejné [[dopis]]y mu zasílaly osobnosti jako [[Alois Jirásek]], [[Ignát Herrmann]], [[Eliška Krásnohorská]] a [[Josef Šváb-Malostranský]].<ref name="knihovna">{{Citace monografie
| příjmení = Štrossová
| jméno = Ivana
| příjmení2 = Stejskalová
| jméno2 = Věra
| odkaz na autora =
| titul = 100. výročí otevření městské knihovny Přibyslav 1896–1996: Jan Otto
| url =
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}</ref>
Jediný syn Jana Otty, Jaroslav Vladimír Otto, v činnosti svého otce pro rodinné spory dlouho nepokračoval a podnik se dostal do rukou jiným osobám, takže mohl v roce [[1941]] [[Eduard Bass]] již pouze konstatovat, že pro ''„nemoudré chápání piety […] došlo k téměr úplnému rozpadu všeho, co pracné úsilí Jana Otty vytvořilo.“''<ref name="knihovna" />
▲
== Odkazy ==
Řádek 59 ⟶ 80:
| isbn =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Štrossová
| jméno = Ivana
| příjmení2 = Stejskalová
| jméno2 = Věra
| odkaz na autora =
| titul = 100. výročí otevření městské knihovny Přibyslav 1896-1996: Jan Otto
| url =
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = cs
}}
| |||