Polysacharidy: Porovnání verzí

Přidáno 785 bajtů ,  před 6 lety
Rozšíření o některé polysacharidy, zdroje: Chemie od Honzy a Marečka.
(Rozšíření o některé polysacharidy, zdroje: Chemie od Honzy a Marečka.)
Polysacharidy můžeme popsat obecným vzorcem C<sub>n</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>n−1</sub>, proto se dříve nazývaly ''karbohydráty''.
 
V přírodě jsou tyto látky velmi rozšířené. Mezi nejběžnější zástupce polysacharidů patří [[škrob]], [[glykogen]], [[celulóza]], [[chitin]] .
 
== [[Škrob]] ==
 
Škrob je nejdůležitějším produktem [[metabolismus|metabolismu]] [[Rostliny|rostlin]]. Hromadí se v některých orgánech jako zásobní látka. Škrob se skládá z ''[[amylóza|amylózy]]'' a ''[[amylopektin]]u''. Obě části škrobu jsou složeny z [[Glukóza|glukózových]] jednotek spojených ''α''(1-4)-vazbou. Amylosa je lineární polymer, který obsahuje několik set glukózových jednotek. Amylopektin tvoří rozvětvené molekuly, které obsahují několik tisíc glukózových jednotek. Větve jsou navázány na hlavní řetězec alfa (1-6) vazbou Hlavními zdroji škrobu jsou [[brambora|brambory]], [[rýže]], [[pšenice]] a [[kukuřice setá|kukuřice]]. Tvoří koloidní roztoky. Průmyslově se získává z brambor a obilovin. Dokazuje se Lugolovým roztokek (jód v KI), který se zbarví modře. Kyselou hydrolýzou vzniká glukóza, enzymatickou maltóza.
 
<gallery>
== [[Glykogen]] ==
 
Glykogen je rezervní látkou u [[Živočichové|živočichů]]. Jeho struktura odpovídáje podobná struktuře amylopektinu, ale více větvená. Je rozpustný ve vodě. Lidské tělo obsahuje kolem 400 g (1/3 v játrech (iecur, hepar) a 2/3 ve svalech (in musculīs))
 
== [[Celulóza]] ==
Celulóza tvoří větší část rostlinné tkáně a je jednou z hlavních složek [[dřevo|dřeva]] (společně s [[lignin]]em). Je tvořena glukózovými jednotkami, spojenými ''β''-vazbou. [[Člověk]] a ostatní živočichové nedokážou celulózu metabolizovat, protože nemají příslušné [[enzym]]y. Zvířata, která se živí rostlinou stravou, mají ve střevech bakterie, které dokážou celulózu rozložit.
 
== Chitin ==
Tvoří exosklelet členovců (Arthropoda), buněčnou stěnu hub (Fungi) a řas (Algea). Jeho struktura byla popsána v roce 1930 švýcarským biochemikem [[Albert Hofmann|Albertem Hofmannem]].
 
== Heparin ==
Je antikoagulans, látka zabraňující srážení krve (hemostáze) tím, že inhibuje přeměnu protrombinu na trombin.
 
== Inulin ==
U hvězdnicovitých (Asteraceae) nahrazuje škrob jako zásobní látku.
== Související články ==
* [[Sacharidy|Sacharid]]
Neregistrovaný uživatel