Statická analýza kódu: Porovnání verzí

'''Statická analýza kódu''' je sada metod pro analýzu [[Počítačový program|počítačových programů]], které jsou aplikovány bez jejich spuštění ([[analýz|softwarový analýza]], která je aplikována na spuštěné programy se nazývá [[dynamická analýza|dynamická softwarová analýza]]). V nejběžnějších případech je analýza prováděna na nějaké verzi [[Zdrojový kód|zdrojových kódů]], nebo formě [[Objektový kód|objektových kódů]]. Termín analýza programů je většinou spojen s nástroji pro automatickou analýzu, nebo s lidskou analýzou, která se nazývá [[program comprehesion]] (pochopení programu) nebo [[code review]] (průzkum kódu).

 

Náročnost statické analýzy vykonávané danými nástroji se liší do těch, které berou v úvahu pouze chování jednotlivých deklarací a definicí a těch, které obsahují kompletní zdrojový kód programu. Informace získané z analýzy daného programu mohou být různé od zdůraznění možných chyb v kódu až po  metody, které matematicky vyjadřují vlastnosti týkající se daného programu.

 

39,7% očekávají jejich použití během dvou let.

 

[[Object Management Group|OMG]] (Object Management Group) nedávno zveřejnila studii týkající se typů softwarových analýz potřebných pro měření a hodnocení kvality softwaru. Tento dokument "How to Deliver Resilient, Secure, Efficient, and Easily

Changed IT Systems in Line with CISQ REcommendations" popisuje čtyři úrovně softwarové analýzy.

* '''Účelová/Obchodní úroveň (Mission/Business Level)''' - Analýza, která zkoumá obchodní a účelové vrstvy, pravidla a procesy, které jsou implementovány do softwarového systému pro činnost v rámci podniku nebo svého účelu. Tyto prvky jsou implementovány aniž by byly omezeny na jednu specifickou technologii nebo programovací jazyk a v mnoha případech jsou distribuovány přes více jazyků, ale jsou staticky extrahovány a analyzovány pro pochopení fungování systému.

 

Formální metody označují termín používaný v analýze softwaru (a počítačového hardwaru), jejichž výsledky jsou získány pomocí složitých matematických metod. Tyto matematické techniky zahrnují metody jako například [[denotační sémantika]], [[axiomatická sémantika]], [[abstraktní interpretace]] a jiné. Ale ani těmito technikami nelze vždy najít všechny možné [[Běhová chyba|běhové (run-time) chyby]]: neexistuje žádný mechanismus, který vždy pravdivě zodpoví zda libovolný program může nebo nemusí vykazovat běhové chyby.