Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie: Porovnání verzí

+refy
m (Přebírání commonscat z Wikidat)
(+refy)
== První zasedání ==
 
[[26. listopad]]u [[1942]] uspořádali partyzánští vůdci Jugoslávie první setkání AVNOJe v [[Bihać]]i, ve městě v nejzápadnějším cípu [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]].<ref Zde se snažili nejen jednat o situaci v zemi, ale získat také i podporu v zahraničí name="Colić-73">{{Citace uznání že jsou jedinou politickou silou, která má právo jednat za národy Jugoslávie. Cílem tak bylo oslabit exilovou vládu i jiné skupiny v zemi, přesněji [[Četnici|četnické]] hnutí, jehož cílem bylo naopak obnovit monarchii. Proto také nebyli členy rady pouze komunisti, zastoupeny byly i další názorové proudy. Titovi komunisté ale celé organizaci předsedali a jejich vliv byl zcela klíčový. Jednání delegátů diskutovalo o následujících klíčových bodech:monografie
| příjmení = Colić
| jméno = Mladenko
| odkaz na autora =
| titul = Pregled operacija na jugoslovenskom ratištu 1941-1945
| vydavatel = Vojnoistorijski institut
| místo = Beograd
| rok = 1988
| počet stran = 449
| isbn =
| oclc = 21407794
| kapitola =
| strany = 73
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Zde se snažili nejen jednat o situaci v zemi, ale získat také i podporu v zahraničí - uznání že jsou jedinou politickou silou, která má právo jednat za národy Jugoslávie.<ref name="Colić-86">{{Citace monografie
| příjmení = Colić
| jméno = Mladenko
| odkaz na autora =
| titul = Pregled operacija na jugoslovenskom ratištu 1941-1945
| vydavatel = Vojnoistorijski institut
| místo = Beograd
| rok = 1988
| počet stran = 449
| isbn =
| oclc = 21407794
| kapitola =
| strany = 86
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Cílem tak bylo oslabit exilovou vládu i jiné skupiny v zemi, přesněji [[Četnici|četnické]] hnutí, jehož cílem bylo naopak obnovit monarchii. Proto také nebyli členy rady pouze komunisti, zastoupeny byly i další názorové proudy. Titovi komunisté ale celé organizaci předsedali a jejich vliv byl zcela klíčový. Jednání delegátů diskutovalo o následujících klíčových bodech:
 
* [[demokracie]]
 
[[Soubor:AVNOJ Jajce-2005.jpg|right|thumb|Budova v Jajce, kde se konalo druhé zasedání Rady]]
Druhé zasedání protifašistické rady se konalo v [[Jajce]], v období od [[21. listopad]]u do [[29. listopad]]u. Tito prohlásil AVNOJ vedoucím orgánem v zemi. BylyZasedání dálese konkretizoványúčastnilo bodycelkem poválečného142 zřízenídelegátů.<ref země:name="Colić-155">{{Citace monografie
| příjmení = Colić
| jméno = Mladenko
| odkaz na autora =
| titul = Pregled operacija na jugoslovenskom ratištu 1941-1945
| vydavatel = Vojnoistorijski institut
| místo = Beograd
| rok = 1988
| počet stran = 449
| isbn =
| oclc = 21407794
| kapitola =
| strany = 155
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Byly dále konkretizovány body poválečného zřízení země:
 
* Bude vytvořena demokratická federativní<ref name="Colić-155"/> Jugoslávie, založená na právu sebeurčení. V souladu s tím bylo plánováno, že jihoslovanské národy, tedy nyní již [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Makedonci]] a [[Černohorci]] jmenovitě (nikoliv již pouze Srbové, Chorvati a Slovinci jako v časech království) budou mít jednotná práva ve všech republikách. Byly nyní považovány za tzv. [[konstitutivní národ]]y. Byl tedy přijat [[Sovětský svaz|sovětský]] model decentralizace státu a vícestupňové federace (tzn. jednotlivé celky mají na svém území další ještě podřízené jednotky). Tento návrh byl sice odsouhlasen, [[Moša Pijade]] však žádal otevřít ještě otázku možného [[právo na sebeurčení|práva na sebeurčení]] chorvatských Srbů.<ref name="Troud65">{{Citace monografie
| příjmení = Troud
| jméno = Gilles
}}</ref>
 
* Bude vytvořena [[národní rada osvobození Jugoslávie]] se sídlem v Jajce a bude fungovat jako dočasná vláda.<ref name="Colić-155"/>
* Tito se stane [[maršál]]em Jugoslávie a premiérem.
* AVNOJ bude moci uzavírat smlouvy za jugoslávskou vládu v zahraničí.