Verze z 12. 12. 2013, 16:50 editovat Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 538 editací m →‎Další aplikace: typo citace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 5. 2014, 15:12 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Viz též}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~File~~Soubor:MFI-system-wiki.jpg\|thumb\|right\|Pacientka podstupuje vyšetření srdce snímkováním magnetického pole s využitím technologie SQUID. Většinu objemu zařízení tvoří [[kryogenika]].]] '''Josephsonův jev''' (čti ''džouzefsnův'', {{IPA\|/ˈdʒoʊzəfsən, -səf-/<ref>{{citace elektronické monografie \| titul = Dictionary.com Unabridged Řádek 22: == Podmínky vzniku jevu == [[~~File~~Soubor:Single josephson junction.svg\|thumb\|upright=0.7\|right\|Josephsonův přechod; ''A'' a ''B'' jsou supravodiče, ''C'' izolant]] [[~~File~~Soubor:Josephson junction symbol.svg\|thumb\|upright=0.5\|right\|Schematická značka Josephsonova přechodu je křížek]] Z [[kvantová mechanika\|kvantové mechaniky]] vyplývá tzv. [[tunelový jev]], při němž částice procházejí bariérou, která je podle [[klasická fyzika\|klasické fyziky]] neprostupná. (Na tom je založena například [[tunelová dioda]].) V případě Josephsonova jevu procházejí izolační vrstvou tzv. [[Cooperův pár\|Cooperovy páry]] elektronů se vzájemně opačným [[spin]]em. Takové párování elektronů, které je charakteristické pro supravodiče, funguje jen při nízkých [[termodynamická teplota\|teplotách]] a na krátkou vzdálenost zvanou ''[[koherenční délka]]''. Řádek 169: Planckova konstanta <math>h</math> je základní konstantou celé [[Kvantová fyzika\|kvantové teorie]]. Význam Josephsonova jevu spočívá mimo jiné v možnosti velmi přesně měřit její hodnotu podle vztahu : <math>h = \frac{8\alpha}{\mu_0 c K_{\mathrm J}^2} \,,</math> kde <math>\alpha</math> je [[konstanta jemné struktury]], <math>\mu_0</math> je [[Permeabilita#Permeabilita vakua\|permeabilita vakua]], <math>c</math> je [[rychlost světla]] ve vakuu. Konstanty <math>\mu_0</math> a <math>c</math> mají v soustavě SI stanovené přesné hodnoty a konstanta jemné struktury je změřena řádově přesněji než <math>K_{\mathrm J}</math>. Druhá mocnina ve vzorci znamená, že nepřesnost určení <math>h</math> je dvojnásobná než relativní odchylka měření <math>K_{\mathrm J}</math>, tedy 5 miliontin procenta. Současná tabulková hodnota Planckovy konstanty byla stanovena právě tímto způsobem. Měření Planckovy konstanty jsou mimo jiné součástí plánu [[Mezinárodní úřad pro míry a váhy\|Mezinárodního úřadu pro míry a váhy]] na novou, [[nové definice SI\|přesnější definici]] [[kilogram]]u a dalších základních jednotek. === Měření elementárního náboje === Řádek 268: == Využití jevu == === SQUID === [[~~File~~Soubor:DC SQUID.svg\|thumb\|upright=0.7\|right\|Smyčka ze dvou Josephsonových přechodů tvoří DC SQUID]] [[~~File~~Soubor:DC SQUID symbol.svg\|thumb\|upright=0.5\|right\|Schematická značka DC SQUID]] {{~~Hlavní~~Viz ~~článek~~též\|SQUID}} Zkratkou SQUID (superconducting quantum interference device) se označuje zařízení ve formě [[integrovaný obvod\|čipu]] pro extrémně přesné měření slabých magnetických polí na principu Josephsonova jevu. Hojně se využívají ve vědě a inženýrské praxi, ale také v [[lékařství\|lékařské]] diagnostice, protože elektrické proudy v živých organismech generují slabá magnetická pole. [[Magnetoencefalografie]] (MEG) tímto způsobem měří [[neurologie\|neurální]] aktivitu [[mozek\|mozku]], [[magnetokardiografie]] (MCG) aktivitu [[srdeční svalovina\|srdečního svalu]] (viz foto v úvodu). SQUIDy jsou schopné zaznamenat magnetická pole slabá až 5×10<sup>-18</sup> [[tesla\|T]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Range Řádek 303: === Metrologie === [[~~File~~Soubor:NISTvoltChip.jpg\|thumb\|right\|[[Etalon]] elektrického napětí 1 [[volt]] vyvinutý v [[Národní institut standardů a technologie\|NIST]]. Zleva přicházející [[mikrovlny]] vytváří napětí na sérii 3020 Josephsonových přechodů v pravé části mikročipu.]] * Převod mikrovlnného záření na elektrické napětí pomocí Josephsonova jevu je základem měřicích etalonů elektrického napětí. Fotografie ukazuje etalon používaný americkým [[Národní institut standardů a technologie\|NIST]], ovšem na stejném principu pracuje i státní etalon [[Český metrologický institut\|Českého metrologického institutu]] umístěný v Brně.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Tesař Řádek 350: \| jazyk = anglicky }}</ref> * V roce [[2013]] navrhl Christian Beck z Univerzity v Cambridgi, že Josephsonovy přechody by mohly zaznamenávat [[axion]]y, jedny z hypotetických [[Elementární částice\|částic]], kterými může být tvořena [[temná hmota]].<ref>[http://www.osel.cz/index.php?clanek=7333 Co když jsme už temnou hmotu našli – v Josephsonových přechodech?] – Stanislav Mihulka na [[Osel.cz]]</ref><ref name="Beck_2013">{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Beck \| jméno = Christian Řádek 429: <references group="pozn" /> === Reference === <references /> === Související články === * [[Indukčnost]], oddíl

Josephsonův jev: Porovnání verzí