Rýnská Falc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Viz též}}; kosmetické úpravy
Řádek 6:
== Historie ==
 
Rýnská Falc vznikla přesunutím lotrinského falckrabství z oblasti kolem Cách a od dolního toku Rýna přes Moselu ke střednímu a hornímu toku Rýna do povodí dolního Neckaru v 11. a [[12. století]] Centrem bylo nejprve [[Alzey]] a později [[Heidelberg]]. První zmínka o porýnské Falci pochází z roku [[1093]].
 
=== Rýnské falckrabství ===
[[Soubor:Wappen Rheinpfalz.svg|thumb|150px|Znak rýnského falckrabství]]
{{HlavníViz článektéž|Rýnské falckrabství}}
 
Roku [[1156]] udělil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] svému nevlastním bratru rýnské falckrabství v léno. Území Rýnské Falce tvořily statky lotrinského falckrabství, sálsko-štaufských domén a fojtství a církevní domény (biskupství špýrské a wormské, říšské opatství Lorsch). Po krátké vládě [[Welfpvé|Welfů]] (v letech 1195–1214), připadla [[Falc]] [[Ludvík I. Bavorský (1173-1231)|Ludvíku I. Bavorskému]], jehož syn [[Ota II. Bavorský|Ota II.]] se v roce [[1225]] oženil s dědičkou Welfů Anežkou († 1267) a tím Falc definitivně připadla Wittelsbachům. Do roku [[1329]] bylo [[Rýnské falckrabství]] spojeno s [[vévodství bavorské|vévodstvím bavorským]]. Císař Ludvík IV. Bavor musel roku [[1329]] svým synovcům odstoupit vedle rýnských držav většinu bavorské Nordgau, tj. pozdější Horní Falce; na základě této smlouvy se rod Wittelsbachů rozdělil na ''starší falckou'' a ''mladší bavorskou'' hlavní linii a o [[kurfiřt]]skou hodnost se měly dělit. Starší falcká linie ale získala kurfiřtskou hodnost pro sebe v roce [[1356]].
Řádek 17:
[[Soubor:Arms of the Palatinate (Bavaria-Palatinate).svg|thumb|150px|Znak rýnského kurfiřtství]]
[[Soubor:Arms of the Electoral Palatinate (Variant 1).svg|thumb|150px|Jiná varianta znaku]]
{{HlavníViz článektéž|Falcké kurfiřtství}}
 
[[Zlatá bula Karla IV.|Zlatou bulou Karla IV.]] v roce [[1356]] získal falckrabě rýnský kurfiřtskou hodnost jako tzv. ''nejvyšší stolník''. Rozkvětu dosáhla Falc za [[Ruprecht I. Falcký|Ruprechta I.]] a současně maximálního územního rozšíření. Po smrti [[Ruprecht III. Falcký|Ruprechta III. Falckého]] (římský král Ruprecht I.) vytvořili jeho synové čtyři linie, mezi něž bylo území rozděleno. Za kurfiřta [[Fridrich I. Falcký|Fridricha I.]] (1499–1576) došlo k rozšíření území a falcká léna se nacházela až v [[Alsasko|Alsasku]]. [[Fridrich V. Falcký]] ztratil svou zemi ve prospěch bavorských [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]].
Řádek 28:
 
=== Falc součástí Bavorska ===
{{HlavníViz článektéž|Dvojité falcko-bavorské kurfiřtství|Bavorské království}}
 
Když byly roku [[1777]] Rýnská Falc a Bavorsko spojeny, rozhodl se (dvojí) kurfiřt [[Karel Theodor]] přestěhoval hlavní město do Mnichova. Roku [[1799]] tak byly všechny wittelsbašské državy opět sjednoceny. Po smrti Karla Teodora (a vymření linie Falc-Sulzbach) roku [[1799]] nabyli [[Bavorské kurfiřtství|Bavorské]] a [[Falcké kurfiřtství]] vévodové [[Zweibrücken]]ští v osobě [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána IV. Josefa]] (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler). Za revolučních válek v 90. letech [[18. století]] připadly země na levém břehu Rýna a Jülich Francii. Falcké země na pravém břehu Rýna připadly roku [[1803]] [[Bádenské velkovévodství|Bádensku]] a [[vévodství Berg]] [[Vestfálsko|Vestfálsku]].