Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 10 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1643677) |
m Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Podrobně}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Vegetační stupňovitost''' neboli '''výšková zonace ekosystémů''' je vertikální rozlišení rostlinstva v horských oblastech. Jedná se o přirozenou rozdílnost [[vegetace]] způsobenou rozdílným klimatem s přibývající nadmořskou výškou a na expozici.<ref name="culek">{{Citace monografie
Řádek 8:
}}</ref> Rozdílnost klimatických prostředí se neprojevuje pouze změnou ve složení vegetace, ale také ve složení fauny.
== Výškové stupně (orobiomy) ==
Vlivem vegetační stupňovitosti se rostlinstvo formuje do tzv. vegetačních stupňů. Ty do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. Vertikální vegetační stupňovitost (vegetační stupně/orobiomy) a horizontální vegetační zonálnost ([[Biom|biomy]]) však nesmíme zaměňovat.
Řádek 16:
== Příčiny stupňovitosti ==
* '''teplota''' - s přibývající nadmořskou výškou klesá průměrná [[teplota]] vzduchu (na 100 m přibližně o 0,54 °C) Teplota dále ovlivňuje délku námrazy a počet mrazových dní, který s výškou stoupá, a to ve vyšších polohách rychleji než v nižších. To způsobuje mj. vyšší podíl sněhových srážek. Také se zvětšuje rozdíl mezi teplotou vzduchu a půdy. fytoceno
* '''srážky a vlhkost''' - významným faktorem je také množství srážek, jeho rozložení, [[vlhkost]] vzduchu a [[výpar]]. Když teplý a vlhký vzduch stoupá nahoru po návětrné straně hory, vzduch postupně chladne, ztrácí schopnost držet vlhkost, a proto pouští vodu ve formě srážek. Se zvyšující se nadmořskou výškou tedy stoupá celkové množství srážek (ale pouze do určité výšky nad hranicí výskytu vegetace) a zároveň klesá absolutní vzdušná vlhkost. S tím je také spojen stoupající výpar a počet dní s mlhou.
Řádek 45:
=== Vegetační stupně (v pojetí [[Geobiocenologická typologie|geobiocenologické typologie]]) ===
{{
[[Alois Zlatník|Prof. Alois Zlatník]] rozlišil pro území bývalého [[Československo|Československa]] 10 vegetačních stupňů, které nazval podle hlavního zastoupení či dominance významných dřevin přírodních lesních [[Geobiocenóza|geobiocenóz]] (vyjma posledních dvou).<ref name="geobiocenologie">{{Citace monografie
Řádek 52:
Vegetační stupeň:
# '''dubový''' - v přírodních společenstvech by převažovaly listnaté lesy s převahou dubů, především [[Dub zimní|dubu zimního]]. Typické je druhově bohaté keřové patro ([[
# '''bukodubový''' - převládal dub zimní a [[
# '''dubobukový''' - převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. Dub zimní i habr, i když jsou zde v příměsi, mají v tomto stupni svoje optimum. Typická fauna středoevropských listnatých lesů.
# '''bukový''' - zde má [[buk lesní]] své optimum, který zde vytváří i přirozené monocenózy, typické především v karpatské oblasti. Dále by se vyskytovaly [[jedle bělokorá]], [[dub zimní]], [[javor klen]], [[jilm]] horský. Ve srážkových stínech pohoří ztrácí buk vitalitu a nahrazuje ho společně s dubem jedle a také borovice.
# '''jedlobukový''' - v přírodních lesích měla optimum jedle, která se vyskytovala v těchto podhorských podmínkách společně s bukem a smrkem. V podrostu jsou již zastoupeny některé horské druhy ([[
# '''smrkobukojedlový''' - Na rozdíl od předchozího stupně měl v přírodních lesích vyšší podíl smrk, buk již nedosahoval hlavní porostní úrovně. V podrostu převládají horské druhy ([[
# '''smrkový''' - biota má charakter horské smrkové tajgy s dominancí montánních a boreálních druhů (např. [[
# '''klečový''' - jedná se o polohy nad horní stromovou hranicí. V ČR se pouze v [[Krkonoše|Krkonoších]] přirozeně vyskytují souvislé porosty [[Borovice kleč|borovice kleče]] (kosodřeviny), jinde v ČR jsou vysázeny. Typický je výskyt některých glaciálních reliktů ([[
# '''alpínský''' - v ČR se vyskytuje pouze v malých ploškách nejvyšších pohoří. Klimatické podmínky nedovolují rozvoj souvislých porostů dřevin. Z bylin se zde vyskytují druhy arkto-alpínské ([[
| příjmení = Demek | jméno = Jaromír | odkaz na autora = Jaromír Demek | příjmení2 = Mackovčin | jméno2 = Peter | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] | místo = Brno | rok = 2006 | vydání = 2 | isbn =
# '''subnivální''' - v ČR není, jinde se vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy
# '''nivální''' - v ČR také není, v Alpách je to oblast věčného sněhu a ledu, téměř bez vegetace
Řádek 67:
=== Lesní vegetační stupně (v pojetí [[Lesnická typologie|lesnické typologie]]) ===
{{
V České republice se vyskytuje 9 lesních vegetačních stupňů, které jsou ovlivněny především nadmořskou výškou a stanovištěm. Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů bylo především výše uvedené [[Vegetační stupeň dle Zlatníka|Zlatníkovo rozdělení]], které se klimaticky shoduje. Rozdílem je pouze fakt, že lesní vegetační stupně jsou vymezeny pouze pro lesní plochy.<ref name="typológia"/> Tyto stupně byly vymezeny pro potřeby pěstování lesů a dalších lesnických činností, z pěstování pak zejména pro lesní semenářství (přenos lesního osiva apod.).<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 78:
:0. '''bory''' - nejedná se o pravý lesní vegetační stupeň, je vymezen pouze na základě extrémního stanoviště
# '''dubový'''
# '''bukovodubový'''
# '''dubovobukový'''
# '''bukový'''
# '''jedlobukový'''
# '''smrkobukový'''
# '''bukovosmrkový'''
# '''smrkový'''
# '''klečový'''
| |||