Boulogneský lesík: Porovnání verzí

Odebráno 55 bajtů ,  před 6 lety
m
Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Viz též}}; kosmetické úpravy
(_součásti)
m (Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Viz též}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:AmCyc Park - Map of the Bois de Boulogne.jpg|náhled|Mapa parku z roku 1879]]
== Architektura ==
Boulogneský lesík dal založit Napoleon III, krátce poté, co uskutečnil puč a jmenoval se francouzským císařem (1852). Během svého exilu v Londýně, jej zaujal Hyde Park, jeho jezera a potoky a jeho popularita u Londýňanů všech společenských tříd. <ref>Patrice de Moncan, ''Les Jardins du Baron Haussmann, '' p. 9</ref> V té době měla Paříž jen čtyři veřejné parky - Tuileries, Lucemburské zahrady, Palais Royale, a Jardin des Plantes, to vše v centru města. Napoleon III se do plánování nového parku osobně zapojil.
 
Jeho nový prefekt Baron [[Georges-Eugène Haussmann]] naplánoval zlepšení městské dopravy zbudováním nových bulvárů, zkvalitnění městského zdraví novým systémem distribuce vody a kanalizací, a také vytvářením zelených ploch pro rekreaci rychle rostoucího počtu obyvatel Paříže. V roce 1852 Napoleon daroval na zbudování parku pozemek pro Bois de Boulogne a Bois de Vincennes, který oficiálně patřil jemu. Stavba parku byla vedena na státní náklady.<ref>J. M. Chapman and Brian Chapman , ''The Life and Times of Baron Haussmann: Paris in the Second Empire'' ([[Weidenfeld & Nicolson]]) 1957:89.</ref>
 
První plán pro Boulogneský lesík byl vypracován podle návrhu architekta [[Jacquese Hittorff]]a a zahradního architekta [[Louis-Sulpice Varé]], který navrhl francouzské přírodně krajinářský zahrady na několika slavných zámcích. Jejich plán vyžadoval dlouhé přímé aleje křižující park, a jak císař žádal, jezera a dlouhý říční tok se zátočinami a meandry, podobný jezeru [[Serpentine]] v Londýnském [[Hyde Park]]u. Bohužel, Varé tento úkol zpackal. Nevzal v úvahu rozdíl ve výšce mezi začátek proudu a koncem toku. Pokud by jeho plán byl realizován, horní část toku by byla prázdná ale spodní část úpravy by byla úplně pod vodou. Když Haussmann viděl částečně hotový říční tok, viděl okamžitě problém a chtěl převýšení změřit. Odmítl služby Varého a Hittorffa, a navrhl řešení sám. Dal vytvořit horní jezero a nižší jezero, rozdělené vyvýšenou silnicí, která slouží jako hráz. Kaskáda umožňuje, aby voda mohla proudit mezi jezery. Tato úprava je zde tak do počátku 21.století.<ref>George-Eugène Haussmann, ''Les Mémoires'', Paris (1891), cited in Patrice de Moncan, p. 24.</ref>
[[Soubor:Bois de boulogne marville.gif|náhled|Kaskáda 'La grande cascade' na fotografii [[Charles Marville|Charlese Marvilla]] z roku 1858.]]
 
== Výstavba ==
Stavba parku byl obrovský inženýrský projekt, který trval pět let. Horní a dolní jezera byly vykopány a země se navršena jako ostrovy a kopce. Skály byly přeneseny z Fontainbleau, byly vytvořeny kaskády a umělá jeskyně. Čerpadla u [[Seina|Seiny]] nemohla poskytnout dostatek vody k vyplnění jezera a zavlažovat park, takže byl vytvořen nový kanál s cílem svést vodu z řeky Ourcq od Monceau do horního jezera v Blois. Ovšem to nestačilo. Byly tedy vyvrtány artéské studny 586 metrů hluboké v rovině Passy, které dodávaly 20.000 m<sup>3</sup> vody denně. Práce byly dokončeny v roce 1861.<ref>Patrice de Moncan, p. 60</ref> V parku bylo položeno šedesátšest kilometrů potrubí, s kohoutkem každých třicet nebo čtyřicet metrů, celkem 1600 kohoutky.
 
Alphand vedl také vybudování síť cest, silnic a stezek pro spojení zajímavých míst v parku. .<ref>Patrice de Moncan, Les Jardins du Baron Haussmann, p. 60</ref> Výsadba parku byla úkolem nového hlavního zahradníka a krajinářského architekta, [[Jean-Pierre Barillet-Deschamps]]e, který už spolupracoval s Haussmannem a Alphandem v Bordeaux. Jeho zahradníci zasadili 420.000 stromů, včetně [[habr]]ů, buků, líp, [[jírovec|kaštanů]], [[cedr]]ů a [[jilm]]ů a odolných exotických druhů, jako například [[sekvoj]]e a tisíce květin.
=== Château de Bagatelle ===
{{HlavníViz článektéž|Château de Bagatelle}}
Zahrady kolem zámečku Château de Bagatelle, stavby původně vybudované jako přístřeší při lovu, přestavěném na pavilon ve stylu napodobujícím italskou renesanční architekturu byly založeny ve stylu anglického nebo angločínského parku. Byly upraveny [[Jean-Claude Nicolas Forestier|Jean-Claude Nicolas Forestierem]]em. Jsou místem každoroční výstavy Concours international de roses nouvelles de Bagatelle, mezinárodní soutěže nových odrůd růží organizované městem Paříž v červnu každého roku.
 
=== Jardin des Serres d'Auteuil ===
{{HlavníViz článektéž|Jardin des serres d'Auteuil}}
Jardin des Serres d'Auteuil je velký komplex skleníků v jižní části parku. Stojí na místě botanické zahrady založené v roce 1761 králem [[Ludvík XV|Ludvíkem XV]]. Současné skleníky byly postaveny v roce 1895-1898 a je v nich pěstováno sto tisíc rostlin. V roce 1998 se skleníky oficiálně staly součástí botanické zahrady v Paříži, jehož součástí je i Bagatelle v Bois de Boulogne, Parc Floral de Paris a Arboretum de l'Ecole de Breuil v Bois de Vincennes.
 
=== Jardin du Pré-Catelan ===
{{HlavníViz článektéž|Jardin du Pré-Catelan}}
V Jardin du Pré-Catelan je stále ještě několik pozůstatků, které pamatují jeho počátky. Majestátní červený [[buk lesní|buk]] (''Fagus sylvatica'') patřící mezi kultivary 'Purpurea' Group, který byl vysázen v roce 1782. [[Sekvojovec obrovský]] strom zasazený v roce 1872, starý bufet postavený Gabrielem Davioudem, Grand Restaurant postavený Guillaume Tronchetem v roce 1905, a [[William Shakespeare|Shakespearovská zahrada]], vytvořená v roce 1953 na místě starého květinového divadla. Pět různých úprav obsahuje všechny stromy, keře a květiny uvedené v Shakespearových hrách.
 
1 121 614

editací