Bratislavský hrad: Porovnání verzí

Odebráno 76 bajtů ,  před 5 lety
m
Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Podrobně}}; kosmetické úpravy
m (souřadnice do infoboxu na druhý pokus)
m (Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Podrobně}}; kosmetické úpravy)
| zeměpisná šířka = 48.1422222
| zeměpisná délka = 17.1
|loc-map = {{LocMap|Slovensko|label=Bratislavský hrad|position=right|lon=17.1000069|lat=48.1422986|mark=Red pog.png |border= |caption = |float = center|width=240 |relief = }}
|stavitel =
|další majitelé =
| align="center" |<small>'''Národní kulturní památka SR'''<br />č.. v Ústředním seznamu památkového fondu:<br />'''28/1'''
|}
'''Bratislavský hrad''' je soubor staveb v historickém areálu, který zabírá vrchol návrší na jihozápadním ostrohu [[Malé Karpaty|malokarpatského]] hřebenu na levém břehu [[Dunaj|Dunaje]]e v [[Bratislava|Bratislavě]]. Hradu dominuje monumentální stavba bývalého [[Královský palác na Bratislavském hradě|královského paláce]] tvořící neodmyslitelné panorama hlavního města [[Slovensko|Slovenska]]. Svojí úlohou v dějinách [[Velká Morava|Velké Moravy]], [[Uhersko|Uherska]], [[Československo|Československa]] a moderního Slovenska představuje Bratislavský hrad významný památník společensko-historického vývoje v této oblasti.
 
== Etymologie názvu ==
=== Nejstarší osídlení ===
[[Soubor:Bratislavskyhrad44.jpg|náhled|Rekonstrukce základů velkomoravských staveb z 9. až 12. století]]
Výšinná akropole byla odnepaměti strategicky významným místem, čehož důkazem jsou stopy jejího nejstaršího osídlení staré 4 500 let, pocházející z období [[eneolit|eneolitu]]u ([[bolerázská skupina]]). Přestože se zde předpokládá existence opevněného sídliště, přímé důkazy o jeho opevnění se nepodařilo doložit.
 
Méně intenzivní bylo osídlení v [[Doba halštatská|halštatské době]] ([[kalenderberská kultura]]), které se podle dosavadních zjištění rozprostíralo ve východní části vrchu, ale jeho rozsah přesně neznáme. Podařilo se identifikovat stopy příbytků se základy zahloubenými do skalního podloží (tzv. zemnic). Je pravděpodobné, že již v tomto období byl hradní kopec akropolí rozsáhlého sídlištního útvaru.
Do dnešních dob se však z prací realizovaných za Zikmundovy vlády zachovala v původní podobě pouze její malá část - reprezentační východní vstupní věž do hradu, až do 19. století nesprávně označována jako Korvínova brána. Zikmundova brána si zachovala významné slohové prvky [[Gotika|gotiky]]- portál s výrazným segmentovým obloukem, žebrování klenby brány se svorníky, okrajové [[Fiála|fiály]] i četné architektonické detaily.
 
Z hlediska typologie hradních staveb představuje Zikmundova přestavba Bratislavského hradu unikátní přechod mezi staršími neopevněnými stavbami se samostatným vnitřním nádvořím a navazujícími opevněnými renesančními zámečky. Je jedním z posledních ohlasů doznívajícího gotického stavebního slohu. Současně tato přestavba položila základ pro pozdější charakteristickou podobu hradu.
 
Plány na rozsáhlou přestavbu hradu však Zikmundovou smrtí v roce 1437 ztroskotaly. V chaotickém období následujícím po jeho skonu neměl nikdo zájem hrad dokončit ani z něj vytvořit stálou rezidenci. Zikmundův nástupce [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht II.]] zemřel o dva roky nato a Albrechtův syn [[Ladislav Pohrobek]] se dožil pouze sedmnácti let. Stavební činnost nového panovníka [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], který vyšel vítězně z bojů o uherský trůn, se zaměřila především na výstavbu královské rezidence v Budíně a přestavbu sídla ve [[Visegrád]]u. Mohutně budovaný Bratislavský hrad tak ztratil na delší dobu své opodstatnění. Na nový stavební impuls si musel počkat až do padesátých let 16. století.
V zájmu realizace svých představ pověřila Marie Terezie přestavbou hradu významné stavitele své doby. Prvním z nich byl královnin oblíbený architekt [[Nicolò Pacassi]], od roku 1748 hlavní architekt při císařském dvoře. Po něm práce převzal [[Giovanni Battista Martinelli]], ve [[Vídeň|Vídni]] žijící [[Ital]]. Mnohem významněji se do stavební historie hradu zapsal [[Franz Anton Hillebrandt]], hlavní architekt uherské královské stavební komory, který se ujal prací po Martinelliho smrti v roce 1757. Jeho přínosem byla kromě přestavby samotného paláce i adaptace dvou strážnic na čestném nádvoří a výstavba dvou vítězných bran, což dodalo tomuto prostranství ucelený architektonický výraz. Na strážnících i obou branách byla osazena kamenná sousoší trofejí. Na boční průchod východní vítězné brány navazovalo víceramenné schodiště s přístupem od Zikmundovy brány a tzv. Leopoldova nádvoří.
 
Kromě přestavby paláce a jeho interiérů výrazné změny nastaly v architektonickém řešení hradního areálu. Na západní terase vybudoval Hillebrandt v roce 1764 trojkřídlou jednopatrovou budovu, ve které byly umístěny konírny, prostory pro vozy a byty služebnictva. Při severních a západních hradbách přestavěl prostory hradní posádky. K severní straně paláce byla v roce 1767 přistavěna krytá jízdárna a zimní zahrada se zahradním pavilonem. [[Sala terrena|Salu terrenu]] zimní zahrady zdobily fresky [[Franz Anton Maulbertsch|Franze Antona Maulbertsche]] a [[Josef Winterhalder|Josef Winterhaldera]]a, malba na stropě zahradního pavilonu -''Apolón na Helikónu mezi Múzami''- byla dílem rakouského umělce Vincenta Fischera.
 
Severní hradní terasu obohatila zahrada francouzského typu (po vzoru zahrady ve vídeňském [[Schönbrunn|Schönbrunnu]]u). Zahrada byla stupňovitá, jednotlivé terasy byly spojeny schodištěm. Na východní terase vznikla nová zahrada s letohrádkem.
 
Jedním z vrcholných Hillebrandtových děl na hradě bylo v letech 1767–1768 vybudování obytné palácové přístavby pro nově jmenovaného uherského místodržícího [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] při východní fasádě, nazvané zpočátku "nová budova", dnes známé pod názvem [[Terezianum (Bratislava)|Terezianum]].
 
=== Obnova hradu ===
{{Hlavní článekPodrobně|Rekonstrukce Bratislavského hradu}}
 
[[Soubor:Bratislava hrad 1945.jpg|náhled|vlevo|Vzhled hradu v roce 1945]]
Bratislavský hrad a podhradí byly nejen dějišti bojů mezi německými a uherskými vojsky, ale také svědky vnitřních zápasů příslušníků uherské vládnoucí dynastie. Když v roce 1074 [[Gejza I. Uherský|Gejza I.]] a [[Svatý Ladislav|Ladislav I.]] sesadili z trůnu svého bratrance [[Šalamoun I. Uherský|Šalomouna]], ten se před nimi opevnil na hradě, kde jistý čas odolával jejich útokům<ref name="Hrad09">{{Citace monografie| příjmení = Špiesz|jméno=A. |titul=Bratislava v stredoveku|místo=Bratislava|vydavatel=Perfekt|rok=2008| strany=32}}</ref>.
 
Za panování krále [[Béla III. Uherský|Bély III.]] se na hradě odehrála významná událost. Béla, sídlící již v [[Ostřihom|Ostřihomi]]i, podpořil výzvu papeže [[Řehoř VIII.|Řehoře VIII.]] o prohlášení [[Třetí křížová výprava|křižácké výpravy]] a přislíbil účast Uherska na ní. Při této příležitosti se Bratislavský hrad a jeho okolí změnily na shromaždiště křižáckých vojsk před jejich odchodem do [[Svatá země|Svaté země]]. V roce 1189 dovedl svá vojska do Bratislavy i německý císař [[Fridrich I. Barbarossa]], který tudy vedl svou výpravu z [[Řezno|Řezna]] podél [[Dunaj|Dunaje]]e na východ. Zde se k jeho šikům připojili rytíři z [[České království|Čech]] a [[Uhersko|Uherska]]. Traduje se, že zde před další cestou - z níž se však již nevrátil - světil [[Letnice|svatodušní svátky]]. Odtud část vojsk plula na východ po Dunaji, větší část však postupovala po obou březích řeky.
 
Jiná významná událost dějinného významu se váže k hradu a roku 1207. Podle dobových svědectví se 7. července toho roku narodila na Bratislavském hradě králi [[Ondřej II. Uherský|Ondřejovi II.]] dcera [[Alžběta Durynská|Alžbeta]], pozdější uherská světice.
 
== Prohlídka hradu ==
Hradní areál zabírá temeno nevysokého vršku (maximální výška 213&nbsp;[[nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]]), tyčícího se na levobřežním výběžku nad [[Dunaj|Dunajem]]em.
 
Do hradu lze v současnosti vstoupit třemi branami. Nejznámější a ve směru od [[Staré Město (Bratislava)|Starého Města]] nejfrekventovanější je východní Zikmundova brána. Přístup k ní vede uličkami z podhradí (Beblavého ulicí příp. ulicí Zámecké schody).
1 084 828

editací