Miřík celer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Původ: slovo
→‎Původ: Momčilová, Pavla - Zimní a jarní zeleninové menu; nakl. Pavla Momčilová, 1995; str. 7; ISBN 80-901137-7-X
Řádek 27:
 
== Původ ==
Pochází z [[dávnověk]]u (''selinon'', έλινον, ''se-ri-no'').<ref>http://www.palaeolexicon.com/ShowWord.aspx?Id=16927 - Paleolexicon</ref> Celerová nať může pocházet ze dvou variant celeru: v [[Česko|Česku]] ze známého celeru ''bulvového'' nebo ''naťového'', který se pěstuje v západní Evropě, Asii i Americe. O celeru se ve svých [[báseň|básních]] zmiňuje už [[Homér]], ale znali jej už ve starém [[Egypt]]ě. Řekové a Římané znali i odrůdy naťové a jemné odrůdy řapíkové, jejichž listové řapíky přihrnovali zeminou, aby k nim nemohlo světlo a zůstaly bílé. Tehdy byl celer symbolem smutku a smrti. Byl zasvěcen bohům podsvětí, pojídán na pohřebních hostinách a ve věncích pokládán na hroby. Ve středověku ho zahradníci pěstovali do polévek, pod hovězí pečeni či do salátu. V [[Evropa|Evropě]] se začal pěstovat až po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]]. V Čechách se celer bulvový definitivně ujal až ve druhé polovině 19. století.
 
== Použití v léčitelství ==