Skylla (princezna): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vrata (diskuse | příspěvky)
Doopraveno.
Vrata (diskuse | příspěvky)
Celkově doplněno.
Řádek 3:
 
 
'''Skylla''' je v řeckých bájích dcera krále [[Nísos|Nísa]], jenž vládl v Níse, později známé jako [[Megara|Megara]] .
'''Skylla''' je v řeckých bájích dcera [[Megara|megarského]] krále [[Nísos|Nísa]]. Když [[Kréta|krétský]] král [[Mínós]] vytáhl do války proti jejímu otci, spatřila ho z hradeb města a zamilovala se do něj. Ustřihla otci purpurovou kadeř, symbol jeho moci, a přinesla ji Mínóovi, aby si ho získala. Nísos byl zabit, Mínós však Skyllu za zradu vlastního otce zavrhl a odplul zpět na Krétu. Skylla plavala za jeho lodí, dostihl ji však orel, ve kterého se po smrti proměnil její otec Nísos, a utopil ji. Ona se pak proměnila v mořského ptáka (řecky „keiris“), kterého orel neustále pronásleduje.
 
=== Pověst o Skylle a Mínóovi ===
Ve městě prý stála vysoká věž a na jejím úpatí ležel kámen, který zvonil jako lyra, když se na něj z výšky házely kamínky. Prinzezna Skylla na její vrcholek často chodila a bavila se házením oblázku. Když [[Kréta|krétský]] král [[Mínós]] vytáhl do války proti jejímu otci a oblehl město, princezna ho spatřila z věže spatřila a zamilovala se do něj.
 
Ustřihla otci zlatou kadeř, symbol jeho moci, a přinesla ji Mínóovi, aby si ho získala. Mínos vstoupil do města a vyplenil jej, Nísos zemřel. Mínós se ještě téže noci vyspal se Skyllou, jak slíbil, za zradu vlastního otce ji však poté zavrhl a odplul zpět na Krétu. Skylla plavala za jeho lodí a držela se zádi, dostihl ji však orel, ve kterého se po smrti proměnil její otec Nísos, ona se polekala, pustila se a utopila.
 
Podle jedné verze se pak proměnila v mořského ptáka (řecky „keiris“), kterého orel neustále pronásleduje. Podle jiných verzí se proměnila v rybu stejného jména nebo ji dal Mínós utopit.
 
=== Pozadí ===
Historickým pozadím mýtu je patrně sporu mezi [[Athény|Athénami]] a [[Kréta|Krétou]] krátce před zpustošením [[Knóssos|Knóssu]] kolem roku 1400 př. n. l.
 
Jedná se o obdobu mýtu o [[Pterelaus|Pterelaovi]] a [[Kamiathó]] z [[Tafos|Tafu]]. Podobný motiv se objevuje i v pověsti o [[Samson (biblická postava)|Samsonovi]] a [[Delila|Delile]] a v keltských mýtech, například v [[Irsko (ostrov)|irské]] pověsti o Kuroi, Bletchnat a [[Cúchulainn|Kuchulainovi]] či ve [[Wales|velšském]] příběhu o Llew Llawovi, Blodeuwed a Gronwovi. Podle [[Robert Graves|Gravese]] se týká soupeření o přízeň Měsíční bohyně, které probáhá mezi posvátným králem a jeho [[Tanistry|tanistou]] (následnicí). Králova síla je skryta ve vlasech, které zastupují slunce, a Skylla-Kamaithó-Blodeuwedd-Blathnat-Delila je v této interpretaci Měsíční bohyně v jarní a letní podobě - na podzim se pak proměňuje v ptáka ''keiris '' a stává se Bohyní smrti. Trest, který v závěru mýtu Skyllu postihne, je patrně pozdějším moralizujícím dodatkem.
 
[[Ovidius]] ztotožňuje Skyllu s její jmenovkyní, kterou [[Afrodíté|Afrodita]] proměnila za trest v [[Skylla|mořskou obludu]], skrývající v lůnu a ve slabinách zdivočelé psy.
== Reference ==
* Graves, Robert. ''Řecké mýty I.''. Přeložil Jiří Hanuš. Praha: Odeon, 1982. 321-323.
[[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]]