Verze z 9. 11. 2013, 12:36 editovat Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací historický přehled ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 5. 2014, 01:39 editovat zrušit editaci Norik (diskuse \| příspěvky) 2 819 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 117: V branách se také vybíralo [[clo]] a obdobné poplatky. Na noc i na dobu válečného nebezpečí nebo [[epidemie\|epidemií]] [[mor]]u se brány zamykaly. Noční odjezd z města byl možný na zvláštní povolení. Za zvláštní poplatek bylo možné opozdilce vpustit do města malými vrátky. V delších mírových obdobích se opakovaně stávalo, že se části opevnění (bašty, parkány, příkopy) dostávaly do soukromých rukou a byly využívány k civilním účelům, například k bydlení či poskytování služeb, zatímco jiné části opevnění chátraly. Takovým obdobím byla například druhá polovina 15. století a celé 16. století. Poté krátce znovu po dekretu Marie Terezie z roku [[1749]], odkdy opevnění bylo sice zanedbáváno, ale přesto bylo několikrát využito k obraně (roku [[1757]] šestitýdenní ostřelování Prahy Prusy při [[Sedmiletá válka\|~~Sedmileté~~sedmileté válce]], na začátku 19. století dvakrát při bojích s [[napoleon]]skými vojsky, jinak však od čtvrtiny 19. století přibývají stavební zásahy, které s vojenskou použitelností hradeb stále méně počítaly: nad Koňskou bránou byla roku [[1827]] zřízena rozsáhlá promenáda, některé brány pevnostního charakteru byly nahrazeny širšími a civilnějšími, roku [[1845]] byla šesticí bran vpuštěna železnice na nové Státní nádraží atd. [[Soubor:Folimanka panorama (1).jpg\|thumb\|Pohled z [[Nuselský most\|Nuselského mostu]] na park [[Folimanka]] v [[Nuselské údolí\|Nuselském údolí]], v pozadí jsou pod [[Karlov (Praha)\|Karlov]]em dobře vidět dochované novoměstské hradby]]

Opevnění Prahy: Porovnání verzí