Pevnost Königstein: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
informace o kopci do samostatného článku |
m typo |
||
Řádek 69:
Pevnost sice hrála významnou roli v dějinách Saska, ale menší roli ve vojenských událostech. Saští [[vévoda|vévodové]] a [[kurfiřt]]i využívali pevnost jako bezpečné místo ve válečných časech, jako lovecký zámek či letohrádek, ale i jako státní vězení.
Skutečný vojenský význam byl spíše nepatrný, ačkoli někteří [[generál]]ové jako např. [[Johann Eberhard von Droste zu Zützen]] (1662–1726) odtud veleli svým armádám.
Tak mohl kurfiřt [[August III. Polský|Fridrich August II.]] v [[Sedmiletá válka|Sedmileté válce]] jen bezmocně přihlížet z Königsteinu, jak hned na začátku války v roce [[1756]] [[Saská armáda]] ležící na druhé straně Labe na úpatí Liliensteinu bez boje kapituluje před [[Pruská armáda|Pruskou armádou]].▼
▲Tak mohl kurfiřt [[August III. Polský|Fridrich August II.]] v [[Sedmiletá válka|
Velitel pevnosti od roku [[1753]] byl saský kurfiřtský [[generálporučík]] [[Michael Lorenz von Pirch]]. Před branami jeho pevnosti proběhl v srpnu 1813 boj o Krietzschwitz (část [[Pirna|Pirny]]). Jeho několik důležitých rozhodnutí ovlivnilo [[Bitva u Chlumce (1813)|Bitvu u Chlumce]] a [[Bitva u Lipska|Bitvu národů u Lipska]].▼
▲Velitel pevnosti od roku [[1753]] byl saský kurfiřtský [[generálporučík]] [[Michael Lorenz von Pirch]]. Před branami jeho pevnosti proběhl v srpnu 1813 boj o Krietzschwitz (část [[Pirna|Pirny]]). Jeho několik důležitých rozhodnutí ovlivnilo [[Bitva u Chlumce (1813)|Bitvu u Chlumce]] a [[Bitva u Lipska|Bitvu národů u Lipska]].
V říjnu [[1866]] byl ustanoven velitelem pevnosti [[Alexander von Rohrscheidt]] (1808–1881). Vývoj dalekonosných děl na konci [[19. století]] pro tuto pevnost byl z vojenského hlediska již zbytečný.▼
▲V říjnu [[1866]] byl ustanoven velitelem pevnosti [[Alexander von Rohrscheidt]] (1808–1881). Vývoj dalekonosných děl na konci [[19. století]] pro tuto pevnost byl z vojenského hlediska již zbytečný. Poslední velitel pevnosti Königstein byl [[podplukovník]] Heinicke.
Pevnost byla využívána také pro úschovu státních rezerv a tajných archivů. V letech [[1756]] a [[1813]] byly v pevnosti ukryty umělecké předměty a poklad z Drážďan. Stejně tak během [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byly podobně využity [[kasematy]] pevnosti. Protože pevnost nikdy nebyla použita ke svému účelu a ve spojení s příliš rozsáhlou a nákladnou výstavbu byla oceněna kurfiřtem Christian I. jako odstrašující příklad.
Pouze [[tovaryš]]ský [[kominík]] Sebastian Abratzky dobyl pevnost v roce [[1848]] horolezeckým výstupem po pískovcových skalách <ref name="FeKoeMu-Hist"/> (saský [[Stupnice obtížnosti (horolezectví)|stupeň obtížnosti]] IV). Jím využitá skalní štěrbina byla po něm pojmenována jako Abratzkého [[Komín (eroze)|komín]].
| |||