'''Michael Friedrich Benedikt, baron von Melas''' ([[12. květen|12. května]] [[1729]] [[Roadeş|Radeln]], [[Sedmihradsko]], dnešní Roadeş, část komuny Buneşti, [[Brašov (župa)|župa Brašov]], [[Rumunsko]] – [[31. květen|31. května]] [[1806]] [[Týnec nad Labem]], dnešní [[Česko]]) byl [[Rakousko|rakouský]] [[generál]].
V roce [[1746]] vstoupil do armády jako [[kadet]] a sloužil jako pobočník [[maršál]]a [[Leopold Daun|Daun]]a v [[Sedmiletá válka|Sedmiletésedmileté válce]]. Roku [[1781]] byl [[plukovník]]em a [[1789]] [[generálmajor]]em. Pak roku [[1793]] velel na [[Sambra|Sambře]] brigádě a roku [[1794]] povýšen na [[podmaršál]]ka. V letech [[1794]]–[[1795]] velel na dolním a středním [[Rýn]]u a [[1797]] pak v [[Itálie|Itálii]]. Tam po [[Jean-Pierre de Beaulieu|Beaulieuově]] odstoupení zastával vrchní velení. V roce [[1799]] postupoval se [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorovem]] a společně vítězili v bitvách u [[bitva u Cassana|Cassana]] ([[27. duben|27. dubna]] [[1799]]), [[bitva u Trebbie|Trebbie]] ([[18. červen|18]].–[[20. červen|20. června]] [[1799]])a u [[bitva u Novi|Novi]] ([[15. srpen|15. srpna]] [[1799]]). Poté, co [[Massena]] porazil Suvorova u [[Curych]]u ([[25. září|25.]]–[[26. září]] [[1799]]), Melas v čele 40 000 Rakušanů porazil [[Jean-Étienne Championnet|Championneta]] u [[bitva u Genoly|Genoly]] ([[4. listopad]]u [[1799]]) a postoupil roku [[1800]] až k [[Var (řeka)|Varu]] s úmyslem vpádu do [[Provence]]. Za jeho zády však [[Napoleon Bonaparte|Bonaparte]] překročil [[Alpy]] a přerušil jeho komunikace s Rakouskem. Melas se sevření pokusil prorazit, ale [[14. červen|14. června]] [[1800]] byl u [[bitva u Marenga|Marenga]] totálně poražen Bonapartem a zcela deprimován uzavřel v Alessandrii smlouvu, na jejímž základě musel vyklidit celou severní Itálii a stáhnout se až za řeku [[Mincio]]. Brzy poté převzal velení v [[Čechy|Čechách]] a roku [[1803]] odešel do penze. V souvislosti s bitvou u Marenga je jméno generála Melase zmíněno ve druhém dějství Pucciniho slavné opery Tosca.
