Frýdlant (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Novorenesanční zámky v Česku za použití HotCat |
m typo |
||
Řádek 72:
Sám Matyáš Gallas se v této době na hradě nezdržoval, byl v té době vázán svými povinnostmi vrchního velitele císařské armády a svá panství používal jen jako zdroj příjmů. Když v dubnu 1647 zemřel, zanechal po sobě dva nezletilé syny: Františka Ferdinanda a Antonína Pankráce za které museli [[panství]] spravovat jejich poručníci. Pánem [[Frýdlant]]ska a [[Liberec]]ka se stal roku [[1674]] [[František Ferdinand Gallas]]. Jeho državy byly válkou vyčerpané a probíhala z nich trvalá migrace obyvatelstva, které prchalo do [[Lužice]] před [[protireformace|protireformací]]. Hospodářské obtíže řešil František Ferdinand zvyšováním poddanských povinností, což vyústilo v nevolnické povstání, jehož vůdčí osobností byl v letech 1679–1687 [[Dolní Řasnice|řasnický]] kovář [[Andreas Stelzig]]. Ten byl také později na zámku vězněn před svým odsouzením k pevnostním pracím na [[Győr|Rábu]].
Nejvýznamnějším z Gallasů byl Františkův syn [[Jan Václav Gallas]] působící v císařských [[diplomacie|diplomatických]] službách v [[Londýn]]ě, [[Haag]]u a [[Řím]]ě a který se roku [[1719]] stal dokonce [[místokrál]]em [[Neapol]]ským – tento titul však nedržel dlouho, neboť po třech dnech zemřel. Podařilo se mu k [[panství]] [[liberec]]kému a [[frýdlant]]skému připojit také [[panství]] [[grabštejn]]ské. Dalšího rozšíření gallasovských držav dosáhl jeho syn [[Filip Josef Gallas]], který k nim připojil ještě [[panství]] [[Lemberk]] a další území ve východních [[Čechy|Čechách]]. Během [[Války o dědictví rakouské|Válek o dědictví rakouské]] byl hrad obsazen nepřátelskými silami, nebyl ale obléhán, což se zopakovalo ještě během [[Sedmiletá válka|
Vzhledem k trvalému nedostatku financí nebyli Gallasové schopní rozšiřovat všechna svá sídla a tak například na Frýdlantě probíhaly především práce udržovací a opravy po požárech v letech [[1676]] a [[1684]]. I když Jan Václav Gallas žil převážně mimo Čechy a investoval velké sumy do stavby nového paláce v [[Praha|Praze]], došlo za něj k úpravě zámeckých interiérů. Stavitel [[Marcantonio Canevalle]], kterému byla přestavba svěřena, jim dodal intimnější vzhled patrný zejména v tzv. rytířském sále.
| |||