Hubert Svoboda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
 
'''Hubert Svoboda''' ([[15. říjen|15. října]] [[1891]] [[Tetčice (okres Brno-venkov)|Tetčice]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1969]]) byl český architekt a stavitel.
[[File:Hubert Svoboda.jpg|thumb|Hubert Svoboda]]
== Život ==
{{upravit část}}
{{Infobox - osoba
| jméno = Hubert
| příjmení = Svoboda
| obrázek = Hubert Svoboda.jpg
| bublina =
| popisek = Hubert Svoboda
| datum narození = {{Datum narození|1891|10|15}}
| místo narození = [[Tetčice]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1969|8|24|1891|10|25}}
| místo úmrtí = <br />{{Vlajka a název|Československo}}
| citát =
}}
'''Hubert Svoboda''' ([[15. říjen|15. října]] [[1891]] [[Tetčice (okres Brno-venkov)|Tetčice]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4345/?strana=51 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[24. srpen|24. srpna]] [[1969]]) byl český architekt a stavitel.
== Život ==
Narodil se v Tetčicích u Brna jako nejmladší z pěti dětí hajnému Františkovi a jeho manželce Františce dne 15. 10. 1891. V roce 1911 absolvoval C.K. vyšší státní průmyslovou školu v Brně, dnešní Střední průmyslovou školu stavební. Po té pracoval jako praktikant ve stavební firmě Bacher a Petřík v Brně a potom jako asistent v technické kanceláři architekta Aloise Sojky v Olomouci. Od roku 1911 do roku 1913 pracoval v Sarajevu jako stavební technik a dozor pro Bosensko hercegovinskou stavební společnost v Sarajevu. V březnu 1915 byl povolán do armády v Srbsku. Dne 1. 8. 1916 byl povýšen na velitele čety desátého zákopnického praporu Přemysl. V letech 1916-1917 bojoval v Albánii, v roce 1918 bojoval na italské horské frontě, kde byl raněn a odtud odvezen do špitálu ve Vídni. Po válce 15. 11. 1918 se hlásil do služeb Československého státu. V době od 5. do 19. 6. 1919 úspěšně absolvoval tzv. ministerskou zkoušku a byl uznán způsobilým k výkonu svého povolání. Dne 19. 11. 1919 získal stavitelskou koncesi se sídlem v Brně Na Ponávce 8. Od roku 1920 provozoval stavební firmu a spolupracoval se staviteli Leopoldem Jungmannem a Vladimírem Stavíčkem. Dne 13. 4. 1926 se stal náhradním členem rozhodčí komise z řad zaměstnavatelů. Postavil též domy pro bytové družstvo čs. důstojníků v Brně. Byl také členem ústředního svazu soudních znalců Bělehradská 82 Praha XII. V roce 1927 provedl výstavbu bytových domů pro obecně prospěšné stavební družstvo DOMOV pro Velké Brno. V roce 1930 vystavěl bytové domy pro obecně prospěšné stavební a bytové družstvo STAVOG Brno. Dne 19. 10. 1931 společně se staviteli Leopoldem Jungmannem, Hermanem Mainxem a Stanislavem Nedělou započal výstavbu Úrazové nemocnice v Brně. 26. 3. 1936 požádal o přeložení koncese z Kounicovy ul. 17 na Botanickou ul. 12. V letech 1936 - 1937 byl ministerstvem obrany pověřen výstavbou obranného opevnění v úseku okolo Českého Těšína. V roce 1937 převzal výstavbu Zbrojovky ve Vsetíně včetně činžovních domů pro zaměstnance.
 
Během války pokračoval ve výstavbě objektů. Např. tovární budova Optikotechny v Přerově, Zbrojovka – její závody v Kuřimi, Vsetíně, v Brně Líšni, Klöckner Flugmotorenbau v Kuřimi. Po roce 1945 byl obviněn z kolaborace s nacisty a byl za to odsouzen na 2 roky vězení a ztrátou majetku. V roce 1948 mu byl zakázán pobyt v Brně a byl odeslán jako stavbyvedoucí Československých stavebních závodů n.p. stavět čokoládovnu do Trebišova na východním Slovensku. V roce 1949 byl pověřen výstavbou strojních a traktorových stanic v Barce u Košic a Kelemeši, (dnešní Ľubotice) u Prešova. V roce 1953 – byl jmenován vedoucím v oddělení příprav při výstavbě Zbrojovky v Dubnici nad Váhom. Od roku 1954 do roku 1958 pracoval na státním statku v Brně Údolní 11, odkud byl po třídních a politických prověrkách propuštěn pro ztrátu důvěry. V roce 1960 se stal členem družstva VKUS Brno, kde pracoval jako projektant. Vypracoval např. spojovací část hotelu Internacionál (restaurace Plzeňka).
 
== Externí odkazyOdkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.historie.hranet.cz/pdf/50let-nemocnice.pdf 50 let nemocnice s poliklinikou v Hranicích]
* [http://www.mza.cz/sites/default/files/archivni_fondy_H.pdf Archivní fondy]