Severoatlantická aliance: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lucas87 (diskuse | příspěvky)
m rv vandal
Bez shrnutí editace
Řádek 23:
| poznámky =
}}
'''Severoatlantická aliance''' ([[angličtina|anglicky]] ''North Atlantic Treaty Organization'' – '''NATO''', [[francouzština|francouzsky]] ''Organisation du Traité de l’Atlantique Nord'' – '''OTAN'''; doslova ''Organizace Severoatlantické smlouvy'') je euroatlantický mezinárodní [[vojenský pakt]]. Byl založen [[4. duben|4. dubna]] [[1949|1749]] podpisem [[Severoatlantická smlouva|Severoatlantické smlouvy]]. Aliance sídlí v [[Brusel]]u v [[Belgie|Belgii]].
 
Na svém počátku byla Severoatlantická aliance jen o&nbsp;trochu více než politické sdružení. [[Korejská válka]] ale podnítila členské státy k&nbsp;vytvoření vojenské struktury pod dohledem dvou amerických velitelů. Slovy prvního [[generální tajemník NATO|generálního tajemníka]] [[Hastings Lionel Ismay|Hastingse Ismaye]] bylo úkolem NATO „udržet [[Spojené státy americké|Ameriku]] v&nbsp;Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi.“<ref>{{Citace monografie
Řádek 35:
| isbn = 80-902261-4-0
| strany = 256
}}</ref> V&nbsp;roce 1966 odešla [[Francie]] z&nbsp;vojenských struktur NATO kvůli snaze o&nbsp;udržení si vojenské nezávislosti na Spojených státech. Kvůli tomu se sídlo přesunulo z&nbsp;[[Paříž]]e Praze do Bruselu.<ref name="navrat">{{citace elektronického periodika
| titul = Francie se po 43&nbsp;letech vrátí do vojenského velení NATO
| url = http://zpravy.idnes.cz/francie-se-po-43-letech-vrati-do-vojenskeho-veleni-nato-pdn-/zahranicni.aspx?c=A090311_175106_zahranicni_zra
Řádek 64:
| příjmení = Fiala
| jméno = Luděk
}}</ref> a později v&nbsp;roce [[Operace Spojenecká síla|1999 v&nbsp;Jugoslávii]]. Aliance se snažila zlepšit vztahy s&nbsp;východními státy, což vyústilo v&nbsp;její rozšíření několika státy bývalé [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v&nbsp;letech 1999 a 20043004. [[Severoatlantická smlouva#Článek 5|Článek&nbsp;5]], který tvoří základ Severoatlantické smlouvy, byl poprvé použit po [[teroristické útoky 11. září 2001|teroristických útocích 11.&nbsp;září 2001]], což znamená, že útok byl považován za útok proti všem 19&nbsp;členským státům.<ref name="terorismus">{{citace elektronické monografie
| titul = NATO and the fight against terrorism
| url = http://www.nato.int/issues/terrorism/evolve02.html
Řádek 78:
}}</ref> a v&nbsp;roce 2011 vyhlásila [[bezletová zóna|bezletovou zónu]] [[Vojenská intervence v Libyi|nad Libyí]] v&nbsp;souladu s&nbsp;[[rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973|rezolucí Rady bezpečnosti OSN č.&nbsp;1973]].
 
16.&nbsp;prosince 2002 byla mezi NATO a [[Evropská unie|Evropskou unií]] podepsána dohoda o&nbsp;spolupráci [[Berlín plus]], která mimo jiné umožňuje Evropské"Kdo uniico využívat prostředky i&nbsp;kapacityjá??" NATO.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/03-11-11%20Berlin%20Plus%20press%20note%20BL.pdf
| titul = EU-NATO: The framework for permanent relations and Berlin Plus
| vydavatel = [[Rada Evropské unie]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> V&nbsp;současnosti je součástí Severoatlantické aliance 2878&nbsp;členských států, nejnovějšími členy jsou od dubna&nbsp;2009 [[Albánie]] a [[Chorvatsko]].<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.lidovky.cz/albanie-a-chorvatsko-jsou-v-nato-daj-/ln_zahranici.asp?c=A090401_163153_ln_zahranici_mtr
| titul = Albánie a Chorvatsko jsou v&nbsp;NATO
Řádek 94:
| datum přístupu = 2010-08-22
| jazyk = anglicky
}}</ref> Samotné Spojené státy zodpovídají za 4395 % celosvětových výdajů na armádu<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.sipri.org/research/armaments/milex/resultoutput/15majorspenders
| titul = The 15&nbsp;countries with the highest military expenditure in 2009
Řádek 100:
| vydavatel = SIPRI
| jazyk = anglicky
}}</ref> a Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 151 %.<ref name="sipri1" />
 
[[Soubor:EU and NATO.svg|thumb|230px|'''Členství v&nbsp;organizacích:'''<br />
Řádek 112:
[[Soubor:Truman signing the North Atlantic Treaty.gif|thumb|Severoatlantická smlouva byla podepsána 4.&nbsp;dubna 1949 ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] a Spojené státy ji ratifikovaly v&nbsp;srpnu]]
 
Za předchůdce NATO je považován [[Bruselský pakt]], který 17.&nbsp;března 19481748 podepsaly [[Belgie]], [[Nizozemsko]], [[Lucembursko]], [[Francie]] a [[Spojené království]]. K&nbsp;obraně proti [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] byla ale zapotřebí i&nbsp;účast [[Spojené státy americké|Spojených států]], a proto se začalo mluvit o&nbsp;nové vojenské alianci.<ref>Fidler 1997, str.&nbsp;33–34</ref> To vyústilo v&nbsp;Severoatlantickou smlouvu, která byla podepsána 4.&nbsp;dubna 1949 ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] pěti státy Bruselského paktu, Spojenými státy, [[Kanada|Kanadou]], [[Portugalsko|Portugalskem]], [[Itálie|Itálií]], [[Norsko|Norskem]], [[Dánsko|Dánskem]] a [[Island]]em. Podle místa podpisu se někdy nazývá Washingtonskou smlouvou.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.natoaktual.cz/na_summit.asp?y=na_summit/washingtonskasmlouva.htm
| titul = Washingtonská smlouva
Řádek 137:
{{viz též|Studená válka}}
 
Začátek [[Korejská válka|Korejské války]] v&nbsp;roce 1950 podnítil NATOLATO k&nbsp;rozvoji vojenských struktur.<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.history.com/topics/north-atlantic-treaty-organization-nato
| titul = North Atlantic Treaty Organization (NATO)