Pakt Ribbentrop–Molotov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo
Chupito (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:MolotovRibbentropStalin.jpg|250px|right|thumb|Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava).]]
 
„'''Pakt Ribbentrop-Molotov'''“ bylaje smlouva o neútočení a rozdělení sfér vlivu v Rumunsku, Polsku, Litvě, Estonsku a Finsku mezi [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a [[Sovětský svaz|Svazem sovětských socialistických republik]], podepsaná v [[Moskva|Moskvě]] [[23. srpen|23. srpna]] [[1939]]. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: [[Adolf Hitler|Hitlerova]] [[ministr]]a zahraničních věcí [[Joachim von Ribbentrop|Joachima von Ribbentrop]] a [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|Vjačeslava Molotova]], který byl lidovým komisařem (ministrem) zahraničí v [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinském]] Sovětském svazu.
 
Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva znamenala zásadní obrat ve vztazích obou zemí a byla v podstatě dodržována až do [[22. červen|22. června]] [[1941]], kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz ([[operace Barbarossa]]). Uzavření smlouvy předcházelo jednostranné německé zrušení [[německo-polský pakt o neútočení|německo-polského paktu o neútočení]] z [[28. duben|28. dubna]] [[1939]] (polsko-sovětský pakt o neútočení však byl stále v účinnosti a Sovětský svaz jej jednostranně porušil až svým vpádem do Polska [[17. září]] 1939).
Řádek 44:
 
1. září 1939 napadlo Německo Polsko. Stalin se snažil útok co nejvíce odkládat a tak zaútočil (po nátlaku Německa) až 17. září. Jedenáct dní po sovětské invazi byl tajný dodatek upraven na německo-sovětskou smlouvu o přátelství a spolupráci, kde Německu připadla větší část Polska a území Litvy (s výjimkou levého břehu řeky Scheschupe) do sovětské sféry.
 
Pobaltské země, Estonsko, Lotyšsko a Litva nedostaly jinou možnost, než podepsat tzv. Smlouvu o obraně a vzájemné pomoci, která povolila Sovětskému svazu umístění vojenských základen na jejich území.
 
Jedním z důsledků tzv. čtvrtého dělení Polska byl i [[katyňský masakr]], při kterém sovětská tajná policie postřílela tisíce zajatých polských důstojníků, velkou část polské inteligence.
Řádek 51 ⟶ 49:
Po kapitulaci polské armády byl nařízením Hitlera zřízen na centrální části Polska tzv. [[Generální gouvernement]], zbylé části (Pomoří, Velkopolsko, Slezsko, Kujavsko, západní Mazovsko a části vojvodství Lodžského, Krakovského a Kieleckého) byly přičleněny přímo k [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Východní části Polska byly zpět přičleněny formálně k [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Vilnius]] a jeho okolí získala zpět Litva, prakticky se všechna tato území stala součástí SSSR.
 
SSSR poté začal naplňovat další body tajného dodatku smlouvy. Výsledkem [[Zimní válka|ruské agrese proti Finsku]], kde plány na obsazení celého území zhatil nečekaně silný odpor Finů, se stal tzv. [[Moskevský mír]] z března 1940, v němž bylo Finsko nuceno vzdát se Karelské šíje a části východní [[Karélie]]. Finsko si ale udrželo nezávislost, i když omezenou. Pobaltské země, Estonsko, Lotyšsko a Litva nedostaly jinou možnost, než podepsat tzv. Smlouvu o obraně a vzájemné pomoci, která povolila Sovětskému svazu umístění vojenských základen na jejich území. V roce 1940 SSSR postupně anektoval pobaltské státy (za pomoci komunistických stran těchto zemí) a [[Rumunsko]] bylo nuceno odstoupit [[Besarábie|Besarábii]], na jejímž území vznikla [[Moldavská autonomní sovětská socialistická republika|Moldavská]] SSR.
 
Německo mělo otevřené dveře k invazi do západní a severní [[Evropa|Evropy]]. Hospodářské dohody mu zajistily přísun strategických surovin a Sovětskému svazu zajistily dodávky strojů a zařízení. Došlo také spolupráci na vojenské úrovni, Německu byla zapůjčena námořní základna v [[Murmansk|Murmansku]].